Pryč se smraďochy

Nemáte rádi lidi, kteří si v zimě topí uhlím, plasty a všelijakým bordelem? Kteří to klidně dělají i za inverze, a pak v okolí není vidět na krok, o hnusném zápachu ani nemluvě? Taky je moc nemusím.

Spousta lidí si určitě zase letos nechala navézt pořádnou kupu uhlí. Nejlépe hnědého - je levnější a víc smrdí. I když velká část z nich má peníze na to, pořídit si plynový kotel (nebo ho dokonce mají), stejně i letošní zimu budou otravovat všechny okolo. Topení je vyjde o pár korun levněji. Bavit se o těch, co topí plasty či podobným marasmem, by bylo jen plýtvání místem na tomto blogu.

Ono nejde jen o otravování - takový smrádeček se dá občas překousnout. Když má ale někdo respirační potíže, přechod z domu na autobusovou zastávku pro něj znamená tři až čtyři hodiny nevolnosti. A to se několik měsíců ročně vydržet prostě nedá. Člověk má pak chuť těmto topičům rozbít okno a napsat sprejem na omítku domu: „Topím svinstvem a je mi to jedno." Nebo jim zacpat komín.

Teď ale pryč z roviny lidské na rovinu těch, kteří se o nás v uvozovkách starají. Sice si je volíme my, ale i když už si do poslanecké sněmovny zvolíme šest zelených králíčků, stejně se nic neděje. Přestože nějakou dobu seděli na židli ministra životního prostředí, nezvládli ani upravit daňovou výši u topných surovin. Vždyť by nebylo tak těžké trošku zmenšit daň na plyn a naopak zvýšit daň na tuhá paliva. To aby se pravicová vláda nevymlouvala na díru v rozpočtu.

Proč by daň na hnědé uhlí nemohla být ve výši daně na alkohol nebo cigarety? Společnosti přece vzniká podobná (nebo ještě větší) škoda ze špatného způsobu vytápění. Cenová nevýhodnost by pak snad stačila k přechodu na plyn či jiná paliva.

Václav Prak