Proč máme rádi anonymitu

 Dokud jsme krytí anonymitou, máme svou jistotu. Když však musíme anonymní masku odložit, najednou ztrácíme půdu pod nohama.

Oslovit někoho cizího na ulici chce určitou dávku odvahy. Co teprve, když po dotyčném chce novinář odpověď na zvídavou otázku. Pokud už ho chodec neodmítne rovnou s předsudkem, že je to pouliční prodavač parfémů nebo horlivý nabízeč mobilních tarifů, a opravdu odpoví na otázku, následně odmítne sdělit své jméno a příjmení. Co teprve, když po něm chce novinář i věk. A když vytasí fotoaparát, prchá s děsem v očích. Všechny tyto údaje ale kompletní anketa v novinách obsahovat musí. Proč někdy nechceme vystoupit ze své anonymity? 

Možná je to strach. Co když budeme na fotografii rozcuchaní, co když tam budou vidět kruhy pod očima, co když jsme řekli něco špatně. Přistoupit na zveřejnění svého názoru nese s sebou riziko, že s námi někdo nebude souhlasit. Že nás bude někdo kritizovat. Že se nám může někdo smát nebo pochybovat o naší inteligenci. 

Možná je to nízké sebevědomí. Ne každý je schopen unést kritiku nebo urážky bez probdělé noci v slzách. Stydlivost a pocit, že všichni ostatní vypadají líp a mají určitě promyšlenější názor, mohou také hrát svou roli.

Možná je to nedůvěra. Kdo v dnešní době důvěřuje novinářům? Od mateřské školy je nám vtloukáno do hlavy, že před cizími lidmi se máme mít na pozoru. A že zneužít údaje je tak snadné. Hrozí, že vyřčená slova budou použita proti nám. 

Nejde jen o zveřejnění v novinách. Kvalita některých internetových diskuzí vypovídá o tom, co vše je člověk schopen vypustit z úst (nebo spíš z konečků prstů) pod rouškou anonymity. 

Paradoxní však je, že na sociálních sítích bez anonymity občas ochotně sdělujeme „světu“ detaily ze svého osobního života. Pro někoho znamená „svět“ okruh kamarádů a známých, pro někoho je to prakticky kdokoliv. Záleží, jak moc má svůj profil zabezpečený. Každopádně najednou nám anonymita tolik nechybí. Možná si jen neuvědomujeme, kdo všechno si náš status přečte, kdežto v případě novin si to uvědomí všichni. 

Je velká skupina lidí, kterým je anonymita vzdálená. Veřejní činitelé, obchodníci, podnikatelé, slavné osobnosti, sebevědomí blogeři a mnozí další. Po zadání jejich jména do Googlu je najde každý. Někteří odhodili anonymitu dobrovolně, někteří byli donuceni životní situací. A někteří začali publikovat ve Stisku.