Prezident provokuje rád a jde mu to dobře

Udělování státních vyznamenání se prezident Miloš Zeman chopil již potřetí. Zajímá nás samotné udělování řádů a medailí, nebo jen čekáme na další kontroverze ze strany našeho prezidenta?

Není žádným překvapením, že Miloš Zeman je prostě a jednoduše provokatér. Nezáleží na tom, zda jde o otázku udělení profesury, nepřetržité urážení (nejen) novinářů nebo obviňování Ferdinanda Peroutky ze sympatizování s nacismem. Kontroverzních činů má současný prezident na kontě hodně, tudíž by nikoho nemělo udivovat, že ani udělování státních vyznamenání se bez jistého exhibicionismu a provokací neobešlo.

Pavlína Hornová, autor: Michaela VaňharováV současnosti je už (s trochou nadsázky) téměř tradicí, že většina rektorů českých univerzit prezidentské ceremonie bojkotuje. Prezident si to ovšem zavinil sám, a to díky potřebě „vyřizování účtů“ s rektorem Masarykovy univerzity Mikulášem Bekem a rektorem Jihočeské univerzity Liborem Grubhofferem.  Bek prezidentovi odmítl přednášku na univerzitě z důvodu možné politické agitace, Grubhoffer se zastal Martina Putny, jehož Zeman odmítl jmenovat profesorem. Načež jim prezident „ukázal“ a už v roce 2013 se je rozhodl nepozvat na udělování vyznamenání. Tím si to s velkým množstvím akademiků dost rozházel.

Po předchozích zkušenostech s udělováním státních vyznamenání Milošem Zemanem můžeme konstatovat, že k žádné velké změně, co se týče oceněných, opravdu nedošlo. Opět byli vyznamenáni ti, kteří si to nepochybně zasloužili (v případech hrdinství nebo vědeckých úspěchů opravdu můžeme hovořit o formování české státnosti), Medaili Za zásluhy však obdrželi i lidé, jejichž ocenění je přinejmenším podivné. U Františka Ringo Čecha jsme možná nechápavě kroutili hlavou, ale jak sám říká, kdo by neocenil kamaráda. Když došlo na vyzdvihování zásluh komunistického funkcionáře Miroslava Tomana nebo herečky Jitky Frantové Pelikánové, těžko bychom věřili, že sledujeme předávání státních vyznamenání v roce 2015. Perličkou prezidentova výstupu bylo citování Jana Wericha, na kterého za minulého režimu Frantová Pelikánová donášela StB. Tak praví dochované dokumenty bezpečnostních složek z 60. let.

Den české státnosti pomalu začíná přetvářet v Den prezidentova vděku. Nezáleží na tom, kdo se opravdu zasloužil o rozvoj republiky, ale o bezmezné podporování pana prezidenta. Seznam oceněných Medailí Za zásluhy se podle očekávání bude plnit takřka neznámými herečkami, kontroverzními politiky a umělci, kteří nejsou ničím extra výjimeční. Za poslední tři roky se nám to potvrdilo a vsadím se, že ještě minimálně dvakrát (přesněji řečeno než skončí prezidentův mandát) budeme svědky podobných netradičních výstupů. Ale on si pan prezident určitě zase vymyslí nějaký originální výstřelek, kterým zaručeně „hýbne žlučí“ většině českých obyvatel. Koneckonců, díky provokacím má permanentně zarezervované místečko v médiích všeho druhu, což mu zajišťuje, že na něj budou všichni ještě dlouho vzpomínat. A o to mu přeci jde. 

Pavlína Hornová

Autor: Stisk Studentský deník | sobota 7.11.2015 12:27 | karma článku: 14,39 | přečteno: 602x