Prevence proti plýtvání potravinami. V Brně berou věci do rukou dobrovolníci

Iniciativ bojujících proti plýtvání potravinami přibývá. V letošním roce se v Brně objevily nové projekty, které pracují na poskytování potravin potřebným i na rozšiřování povědomí o problému plýtvání.

Brno – Brněnští dobrovolníci po malých krocích vytváří infrastrukturu vzájemně propojených iniciativ, které zachraňují zdravotně nezávadné potraviny před vyhozením. Produkty dále putují ke komukoliv, kdo je zrovna v nouzi. Daří se tak podporovat vedle lidí bez domova i matky samoživitelky, důchodce, studenty nebo rodiny s nízkým příjmem.

Hlavním aktérem je Potravinová banka Brno, jež se stará o rozvoz jídla například do azylových domů a charit, které jej přerozdělují mezi potřebné. Potraviny banka získává od některých spolupracujících supermarketů, z potravinových sbírek a od iniciativy Paběrkování po Brněnsku. Ta se zabývá sběrem esteticky nevyhovujícíh plodin, které neodpovídají normám velkoobchodů, a končí tak mezi odpadem. „Kromě sběru jsme ale aktivní i jinak. Pořádáme přednášky, promítání, za podpory nadace Veronica vznikl vzdělávací program pro základní a střední školy,“ uvedl Robert Wicht z Paběrkování. Pomocí dětem z rodin s nedostatkem finančních prostředků se zabývá celostátní nadace Obědy pro děti, která zajišťuje podporu na školní stravování.

Jídlo, které neskončí v potravinové bance, upravují a rozdávají hladovým například lidé z iniciativy Food Not Bombs. Projekt Free Food Brno se zase zaměřuje na restaurační zařízení likvidující denně neprodané hotové pokrmy. Dobrovolníci je shromažďují a rozdávají veřejnosti. Některé supermarkety se přidávají k vlně boje proti plýtvání a „nevhodné“ výrobky darují Potravinové bance. V minulosti jim situaci znesnadňovala patnáctiprocentní daň z darovaných potravin, ta ale byla v roce 2014 zrušena.

Největší podíl na plýtvání potravinami mají domácnosti, proto je základem pro úspěch změna myšlení občanů města. V České republice připadá ročně na hlavu kolem sedmdesáti kilogramů potravinového odpadu. Zároveň u nás trpí na půl milionu občanů takzvanou materiální deprivací. Mezi její kritéria spadá nedostatečná materiální vybavenost domácností (pračka, lednice, televize), úroveň stravování a prostředky na pořizování jídla.

K pozitivní změně na individuální úrovni má přispět například projekt Veřejná lednice v Brně. Sdílená lednice by měla být umístěna v prostoru restauračního zařízení, kde má být přístupná volnému vkládání i odnášení potravin. Lidé se tak budou moci zbavit přebytků, které by sami nespotřebovali, ve prospěch ostatních. Zatím se lednici nepodařilo nikam umístit. „Podniky za lednici nechtějí nést zodpovědnost. Kdyby se někomu například udělalo špatně z jídla, které si z ní vzal, mohl by žalovat daný podnik. Zároveň ale nelze pouze cedulkou na lednici přenést zodpovědnost na konzumenty," vysvětluje situaci organizátorka projektu Tereza Navrátilová.  

Vendula Čermáková