Podmínky pro herní průmysl se v Česku zlepšují, říká zakladatel iniciativy GameDev Area

O českém herním průmyslu jsme hovořili s Jakubem Bedecsem, zakladatelem iniciativy GameDev Area, která se snaží dostat tuzemské vývojáře mezi světovou špičku.

Pokud jste nedávno zaregistrovali čtyřdenní vývojářskou herní konferenci Game Access, s takovými jmény jako Chris Avellone (designér, pracoval například na hře Fallout) nebo Mateusz Tomaszkiewicz (designér příběhu herní série Zaklínač), tak vězte, že za ní stáli lidé z GameDev Area, kteří se od roku 2014 snaží pomáhat českým herním vývojářům. O tom, co chybí českému hernímu průmyslu a jak se jej snaží zlepšovat, jsme mluvili se zakladatelem iniciativy Jakubem Bedecsem.

GameDev Area pochází z iniciativy vývojářů s několikaletou praxí, kteří dokázali definovat, co odvětví chybí. Co tedy přesně českému vývojářství chybělo či stále chybí?

Chybí tu především lidé. Ačkoli každý rok přibude několik nových schopných vývojářů, poptávka po mladém talentu je mnohonásobně vyšší. To souvisí s tím, že výuka herních oborů stále není příliš rozšířená a zarytých nadšenců samouků, kteří jsou ochotní obětovat několik let života učení se na menších projektech, není tolik jako na začátku minulé dekády.
Chyběla tu ale také užší spolupráce. To bylo dáno tím, že, jako v mnoha odvětvích spolu jednotlivá studia a lidé, kteří byli jejich součástí, příliš nekomunikovala, protože o sobě mnohdy vůbec nevěděla. To samozřejmě není něco, co by mohla změnit jakákoli nezávislá iniciativa, to musí chtít změnit každý jeden z nás. My se alespoň snažíme připravit co nejideálnější podmínky, aby měli lidé chuť s tím něco dělat. A zatím se nám to dle ohlasů ze všech stran daří.
Máte také několik projektů, které mají za cíl vývojáře rozvíjet, jako jsou setkání, vzdělávací semináře nebo třeba konference. Který z nich hodnotíte jako nejpřínosnější?

Právě naše projekty jsou tím, co ony příznivé podmínky vytváří. Přínosnost jednotlivých akcí je těžké hodnotit, jsou-li vytržené z kontextu. Každá přináší něco trochu jiného a jen díky jejich kombinaci je možné docílit toho, co jsme si vytyčili.
A kromě těchto projektů, jak ještě podporujete herní průmysl?

Vším, co nás jen napadne a máme na to jen sebemenší kapacity. Mimo projektů jako jsou meetupy, gamejamy, konference herních vývojářů či sportovní události, jsme také my sami vývojáři. To samo o sobě herní průmysl samozřejmě také podporuje, ať už ve smyslu, že tu v Jihomoravském kraji vzniká další velký a doufejme i zajímavý projekt, tak v tom, že je zase o pár pracovních míst víc.
Do hry se ale dostávají i dílčí vyjednávání například s Jihomoravským Inovačním Centrem, městem Brnem či Jihomoravským krajem. Nejenže s nimi jednáme o zviditelnění a přímé podpoře herního průmyslu v regionu, ale už samotná jednání přenáší do mysli zastupitelů veřejné správy větší povědomí o tom, co to herní průmysl vlastně je a jak velký má význam.
Nedávno jste také pořádali mezinárodní vývojářskou konferenci Game Access. Kolik dorazilo návštěvníků? A byli to především lidé z praxe, nebo i studenti?

Konference Game Access pro nás byla velkou událostí a jsme rádi, že dopadla tak dobře. Chceme ještě jednou poděkovat všem, kteří se přišli podívat i všem, kteří nás podpořili. Celkem jsme měli lehce přes šest set návštěvníků, takže jsme zase o kus vyrostli. Byli to především lidé z praxe, ať už začínající či velmi zkušení vývojáři. Studentů jsme čekali více, a i když se samozřejmě na konferenci také ukázali, doufáme, že se nám jich příští rok podaří nalákat mnohem větší počet. Přeci jen je mladý talent jednou z věcí, kterou teď herní průmysl kriticky potřebuje.
Podařilo se vám do Brna dostat atraktivní speakery, jako například Mateusze Tomaszkiewicze, který pracoval na atraktivní herní sérii Zaklínač. Který řečník se nejvíce líbil vám a proč?

Jsme opravdu moc rádi, že se nám letos do Brna podařilo nalákat velká jména. Bylo by asi trochu nefér hodnotit, která z přednášek byla z našeho osobního pohledu nejlepší, neboť jako organizátoři jsme měli možnost vidět jen několik málo přednášek a ani jednu od začátku do konce. Těšíme se, až budou zpracované záznamy.
Přípravě programu jsme ale věnovali hodně času i úsilí, sledovali jsme předchozí výstupy všech řečníků a skládali rozvrh tak, aby si pokud možno každý mohl vybrat, co ho zajímá a výklad si vychutnal. Podle ohlasů se nám to do velké míry podařilo.
O který z workshopů byl největší zájem?

Zájem byl velmi vyrovnaný. I trochu dražší workshop Nicholase Lovella byl prakticky vyprodán. Jedná se totiž o skutečnou kapacitu v oboru a i ti, co sami vedou workshopy pro začínající či lehce pokročilé, se od něj mají co naučit.

Myslíte si, že stále platí, že je Brno "herním městem"?

Naprosto. V Brně je tradičně největší koncentrace herních vývojářů. Snad na tom má podíl i to, že je to město studentů, a to nejen českých, ale také mnoha slovenských, což v jiných městech tolik nevidíte. Svá sídla nebo pobočky tu mají jak čeští vývojářští obři, tak bezpočet menších a mnohdy velmi úspěšných studií. A vůbec nejdůležitější je, že tu funguje přátelsky naladěná vývojářská komunita.
Zlepšují se v Česku podmínky pro lidi, kteří by se chtěli věnovat některému z oborů souvisejícím s vývojem her, nebo platí, že za příležitostmi do zahraničí?

Podmínky se určitě zlepšují. Vnímání zahraničí jako něčeho bezpodmínečně lepšího je už spíše přežitek. Ano, v zahraničí je spousta vynikajících příležitostí, dost jich je ale i u nás. Možnosti jak profesionálního, tak finančního růstu jsou srovnatelné. Finančně možná ne absolutně, ale při přepočtu na životní náklady zcela určitě. Nevýhody tu samozřejmě jsou, ale spíše pro majitele firem, kteří se například zatím netěší žádné podpoře státu. Samozřejmě také záleží na tom, s jakou zemí chcete Česko srovnávat.

Nabývá podle vás herní průmysl na stále větší důležitosti?

Rozhodně. Nejenom že herní průmysl již tržbami dávno a vysoce předčil například ten filmový, ale lidé začínají vnímat hry jako plnohodnotnou součást kultury. Mluvíme tady nejen o aktivních či bývalých hráčích, ale i o lidech ze státní správy či různých kulturních institucích. Jsem proto rád, že například Muzeum Města Brna bude na přelomu roku na Špilberku pořádat výstavu Kouzelný svět počítačových her.
Michaela Lebedíková