Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Podle husitského faráře jsou Vánoce svátkem života a naděje pro všechny lidi

Husitský farář Miroslav Kubíček v rozhovoru pro STISK popsal pojetí Vánoc husitských i obecně křesťanských. Zamyslel se také nad tím, co může nejprožívanější svátek v roce nabídnout také nevěřícím.

Názor faráře Miroslava Kubíčka působícího v Církvi československé husitské v Brně přínáší druhý díl cyklu vánočních rozhovorů. Vnímá Vánoce jako dobu narození spasitele Ježíše Krista, který na rozdíl od jiných náboženských proroků nevzešel z bohatých vrstev, nýbrž z těch nejchudších. Tento fakt má dávat každému člověku naději, že i v těžkých situacích stojí za to žít.

Je odlišné pojetí Vánoc husitů od většinových katolíků? 

Základ vánočního poselství je stejný u všech křesťanských církví. Liší se to jenom v drobnostech, například katolíci pojímají postavu Panny Marie jinak než my, husité. Hlavní význam Vánoc jako příchod Ježíše Krista, syna Božího, je stejný pro všechny a drobné rozdíly jsou podle mého názoru až zanedbatelné. Svědčí o tom i to, že se nám při těchto akcích daří spolupracovat napříč církvemi. Už mnoho let děláváme každoročně na Boží hod vánoční společné bohoslužby s římskými katolíky v Hrušovanech u Brna. Tento rok to bohužel nevyjde, ale to je proto, že musím sloužit mši v Brně.

Zmínil jste odlišné pojetí Panny Marie – v jakém smyslu?

Církve vyšlé z reformace, nebo čistě protestantské, se liší už samotným pojetím svatosti. My stavíme přímo na biblickém základu, takže svaté vnímáme jako něco, co je zvlášť vyčleněné pro Boží úkol. Hodí se sem jiný příklad, totiž když Hospodin poslal Mojžíše do Egypta, aby vysvobodil izraelský lid ze zajetí. Tehdy Mojžíšovi řekl, že mu budou pronárodem svatým. A to slovo „pronárod“ má až urážlivé zabarvení. Bylo to označení okolních pohanských národů, před kterými bylo potřeba se držet na pozoru. Proto to zvláštní spojení slov pronárod a svatý říká, že sice budou Izraelité vyčleněni Bohem pro zvláštní úkol, nebudou ale jiným nadřazeni. A stejně tak to vnímáme u světců, kteří byli za svého života podobně vyčleněni pro Boží záměr. Naopak římští katolíci svatost považují jako takový mezistupeň mezi obyčejnými lidmi a Bohem, ke kterému je možné se i modlit. 

Čím pro vás je postava Panny Marie v kontextu vánočních událostí? 

Já ji považuji za jednu z nekrásnějších biblických postav vůbec. Obdivuji její poslušnost a pokoru, s jakou přijala Boží vůli. Když jí bylo oznámeno, že počne a porodí syna Božího, nebyla vdaná a mohla být velmi snadno ukamenovaná jako cizoložnice. Tehdejší židovské zákony byly v té době nekompromisní. Ale ona i navzdory tomuto riziku své poslání přijala. My máme v ekumenickém překladu napsáno, že když mluví Marie k andělovi Gabrielovi, říká, že je služebnice Páně. V řeckém originálu není napsaná ale služebnice, nýbrž otrokyně. Takže ta její poslušnost je opravdu obdivuhodná, aniž bychom ji museli stavět na úroveň Ježíše Krista.

Co můžou Vánoce dát většinové české populaci, která se nehlásí k žádnému náboženství? 

Já nemám rád osočování většinové společnosti, že je přehnaně konzumní. Sice je dost konzumní, ale já bych to tak černě neviděl. Mnohokrát jsem už přemýšlel nad tím, co by mohlo lidi oslovit. Nemyslím si, že by Češi byli striktně ateističtí. Je tu spousta těch, kteří pořád hledají. Profesor Halík je nazval „něcisty“, tedy lidmi věřícími, že něco tam nad námi je. Potřeba transcendence, tedy toho, co přesahuje pozemský život, v povědomí lidí určitě je. Pak následuje otázka, co z vánoční zvěsti je může oslovit. Když budeme říkat, že se dnes narodil spasitel Kristus, nic jim to neřekne. V žádném případě nemá smysl tuto událost popisovat pomocí historických informací. Nevíme ani, jestli se to stalo opravdu tak, jak se píše v Lukášově evangeliu. 

Co je tedy hlavní podstatou tohoto svátku?

Ptal bych se po nové životní dimenzi, která nám narozením Ježíše vchází do života. Bůh chtěl dát lidstvu touto událostí úplně nový rozměr – že život stojí za to žít navzdory všem protivenstvím. Všechno na Vánocích a křesťanství vlastně začíná u těch nejchudších a nejubožejších lidí. V tom je rozdíl od jiných náboženství. Vždyť Buddha byl princ a Mohammed zámožný kupec. Zato nyní přichází nejnižší z nejnižších. Ježíš se narodil v chlévě a první zvěstování byla určena pastýřům, největší spodině. Za hlavní rozměr tedy Vánoc vnímám tu naději a radost, která je pro úplně všechny lidi. Je to něco, co může oslovit člověka i mimo křesťanskou víru. Zbavit ho beznaděje a bezvýchodnosti.

Jaká je vaše představa o ideálně strávených Vánocích? 

V tomhle ohledu bych ani nezavrhoval zmíněný konzum a celkově materiální stránku. Ta k tomu patří, jen se nesmí přehnat. Vánoce by měly být v lidském rozměru o vztazích a setkávání lidí, kteří si třeba jindy nemůžou najít čas nebo chuť. Pokud se nám to podaří o Vánocích, třeba to bude pokračovat i dál. Dárky a obdarování má obrovský význam, pokud to děláme opravdu ze srdce a chceme někomu udělat radost. Měli bychom k sobě najít cestu a nenechat se převálcovat předvánočním shonem a stresem. Advent by měl sloužit jako niterná příprava na příchod nového života a naděje. Bohužel jsme ale zřejmě stále více ve stresu. Pořád se uklízí, nakupuje, shání a člověk by se tím neměl nechat převálcovat. Nelze nikomu nic nutit, ale také si myslím, že vánoční mše může dát člověku hodně, i když přijde do kostela poprvé v roce. 

Sledujete za dobu svého působení nějaký vývoj v postoji k Vánocům? 

Mohli bychom plakat nad konzumem a orientací k materiální stránce. Znovu ale říkám, že bych nad tím tak hůl nelámal. Před převratem a rokem devatenáct set devadesát se spousta věcí jevila jinak. Dokonce kostely bývaly paradoxně plnější. Zdálo se, že příklon lidí ke křesťanství je větší a jakmile přestane oficiální tlak z hůry, kostely prasknou ve švech. Ukázal se ale pravý opak. Lidé to tehdy  brali jako formu protestu vůči tehdejšímu režimu. Obecně v církvích ubývá velmi hodně lidí, ale nevím, jestli jsou tato měřítka objektivní. Pokud bylo v minulosti v církvi mnohem více lidí, nemůžu s jistotou říct, kolik procent byl čistý formalismus. Pán Ježíš říkal svým učedníkům, že jsou sůl Země. Ta sůl je v této větě důležitá, protože přesolené jídlo se jíst nedá, ale sůl jako taková je nezbytná. 

Jsou svátky, které by si zasloužily stejnou, nebo větší pozornost než Vánoce? 

Tady narážíme na rozdíl mezi sekulárním chápáním a tím křesťanským. Vánoce jako největší svátek vnímá právě sekulární společnost, zatímco pro křesťanský svět to jsou Velikonoce. Důležitou roli hrají v naší zemi tradice. Často slyšíme koledy už od října nebo listopadu, to vysloveně nesnáším, ale je to folklor, který k tomu patří. Velikonoce nesou základní existenciální poselství, kdy proti veškeré lidské zkušenosti a chápání, nemá na konci života poslední slovo smrt, ale život. Je to paradox, ale právě s ním pracuje biblická víra. 

Jak slavíte Vánoce?

Pracovně. Jednou před lety jsme seděli se známými na konci vánočních svátků a někdo řekl: „A jéje, svátky už končí, budeme muset zase do práce.“ Já jsem se usmál a řekl přesný opak, protože v tomto povolání jsou samozřejmě Vánoce a Velikonoce nejvytíženějšími obdobími. Mám to ale strašně rád a vždy se na ně těším. Jako vánoční čas považuji celé období adventu až po svátek zjevení Páně, tedy šestého ledna. Témata a okruhy, na které během té doby kážu, jsou dané, ale není to tak snadné, jak se může zdát. Každý rok přijdete na něco nového. Třeba letos mě oslovilo zmiňované sdělení pastýřům, kdy jim anděl říká: „nebojte se, dnes se vám narodil spasitel.“ Zaujala mě právě ta slova „nebojte se“ a „vám“. Na ně se letos zaměřím v kázání.

 

Mgr. Miroslav Kubíček

Třebíčský rodák se narodil v roce 1952. Křesťanem se stal relativně pozdě, až okolo čtyřicátého roku života. Povolání faráře si zvolil proto, aby se mohl podělit o nově nabité zkušenosti i s dalšími lidmi. Dálkově vystudoval Husitskou teologickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 2002 pracuje v Brně.

 

První díl cyklu vánočních rozhovorů - se sociologem náboženství

Třetí díl cyklu vánočních rozhovorů - s pohanem 

Jan Kříž

Autor: Stisk Studentský deník | čtvrtek 17.12.2015 14:25 | karma článku: 13,91 | přečteno: 668x
  • Další články autora

Stisk Studentský deník

Recenze: Divoká říše slibuje více, než zvládne splnit

Novinka nakladatelství CooBoo - Divoká říše autorky Stacey Marie Brown: Kniha se odehrává v dystopické Budapešti a nakladatelství se ji nebojí srovnat i s velikány žánru adult fantasy, ke kterým má však daleko.

22.11.2022 v 13:00 | Karma: 9,46 | Přečteno: 255x | Diskuse | Kultura

Stisk Studentský deník

Tvorba komunity je pro nás klíčová, říká vedoucí Radia R Barbora Dohnalová

Největší studentské rádio na území Česka a Slovenska má nově zvolené vedení. Místo station manažerky získala studentka Barbora Dohnalová. V rozhovoru mluvíme o autenticitě, fungování, ale i osobním vztahu Dohnalové k Radiu R.

14.11.2022 v 12:31 | Karma: 9,00 | Přečteno: 167x | Diskuse | Média

Stisk Studentský deník

Zápasník Chotěnovský: Trend MMA je teprve na začátku

V jednadvaceti letech se rozhodl pro sport, který u nás v té době nikdo neznal. Denně dojížděl sedmdesát kilometrů na tréninky z Dolní Dobrouče do Hradce Králové. Řeč je o MMA zápasníkovi Lukáši Chotěnovském.

3.11.2022 v 12:19 | Karma: 7,68 | Přečteno: 133x | Diskuse | Sport

Stisk Studentský deník

Komentář: Reklama na Formuli 1 v americkém Austinu

Max Verstappen znovu kraloval. Tentokrát na okruhu COTA (Circuit of the Americas) ve Spojených státech Amerických. Předcházelo tomu ale drama plné nehod, předjíždění a chyb. Byla to Formule 1, tak, jak ji známe.

25.10.2022 v 16:17 | Karma: 9,14 | Přečteno: 142x | Diskuse | Sport

Stisk Studentský deník

Recenze: Hlavní hrdina přepere tygra. To je bollywoodský trhák RRR

Bollywoodský film RRR, který se odehrává v koloniální Indii, nenechá diváka ani na chvíli usnout. Emoce, zpěv, boje. Film plný adrenalinu a nebezpečí.

19.10.2022 v 13:00 | Karma: 8,78 | Přečteno: 189x | Diskuse | Kultura
  • Nejčtenější

Novinky na iDNES Premium: Rozdáváme kola za milion korun

15. července 2024

Členství v iDNES Premium má velkou spoustu výhod. Čtenáři se dostanou ke všem prémiovým článkům na...

Trumpa při pokusu o atentát trefili do ucha. Střílel mladý republikán, nepřežil

14. července 2024  1:01,  aktualizováno  14:56

Republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump přežil pokus o atentát. Na...

Francouzský volební šok. Vyhrála levicová koalice, Le Penová je až třetí

7. července 2024  14:25,  aktualizováno  8.7 6:05

Druhé kolo předčasných parlamentních voleb ve Francii překvapivě ovládla levicová Nová lidová...

Padaly kroupy jak pingpongové míče. Bouřky se opět hnaly Českem

10. července 2024  8:02,  aktualizováno  22:52

Česko má za sebou další tropický den. Denní maxima byla ve středu překročena na 56 z celkem 167...

Wimbledonská šampionka Krejčíková! Italku přemohla v dramatickém finále

13. července 2024  14:45,  aktualizováno  18:51

Wimbledon má opět senzační vítězku. A znovu po roce tato senzace pochází z Česka! Barbora...

VIDEO: Podívej, chlap na střeše, ukazují lidé před atentátem. Policie nezasáhla

15. července 2024  12:45

Útočník, který na volebním shromáždění střílel na Donalda Trumpa, tak učinil v leže na střeše...

Konflikt v Praze na Žižkově skončil pobodáním. Pachatel unikl, policie po něm pátrá

15. července 2024  7:36,  aktualizováno  12:20

V noci na pondělí došlo v Praze 3 v okolí Žižkova náměstí ke konfliktu mezi několika cizinci, který...

Nemocnici opustily poslední dvě dívky zraněné při zborcení stanu na festivalu

15. července 2024  12:12

Lékaři z jihlavské nemocnice dnes propustili do domácího ošetřování poslední dvě dívky, které se...

Bitcoin po střelbě na Trumpa posílil, jeho cena vyšplhala nad 60 000 dolarů

15. července 2024  11:58

Cena bitcoinu se po střelbě na bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa přesáhla 60 000 dolarů...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 2823
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1116x
Stisk online je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk online je k dispozici zde.

Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com