Pavel Čech: Mé knihy doma bestsellery nejsou

Rozhovor s brněnským výtvarníkem a autorem knížek pro děti Pavlem Čechem o jeho dětských čtenářích a plánech do budoucna.

Brno - V malém brněnském knihkupectví právě probíhá autogramiáda. Výtvarník Pavel Čech sedí za stolkem a ochotně podepisuje své knihy. S každým čtenářem prohodí pár slov, podá mu ruku. Bedlivě naslouchá i svým dětským obdivovatelům. Je milý a laskavý, přesně takový, jako jeho knihy.

Dostávají se k vám reakce od dětí, jak se jim čtou vaše knihy? Některé jsou totiž docela náročné i pro dospělé, například vaše poslední kniha Tajemství ostrova za prkennou ohradou…

Určitě bych chtěl znát víc jejich názorů. Když knížka vyjde, tak většinou přijdou nějaké maily nebo někdo napíše. Něco se od dětí dozvím třeba i při takových příležitostech, jako jsou autogramiády, i když se většinou stydí. Zdá se, že se jim mé knihy líbí. Nedávno mi ale psala jedna maminka, že má kniha Tajemství ostrova za prkennou ohradou jejího syna rozplakala, a že když pak viděl jenom její obálku, s hrůzou prchal. Musel jsem se nad tím zamyslet. Na některých místech je kniha nostalgicky posmutnělá. Uvědomuji si, že je to tak napůl, že je pro dospělé i pro děti. Asi nejlepší je, aby tuto knihu četlo dítě společně s dospělým, protože nabízí spoustu otázek.

Čtou vaše děti knížky, které píšete?

Nedávno jsem viděl Jirku (Pavel Čech má dva syny, Jiřího a Františka, pozn. red.), jak si vytáhl jednu z mých knížek a byl v ní hodinu tak zanořený, že neslyšel ani neviděl. Chodil jsem kolem něj po špičkách a dělalo mi to samozřejmě radost. Ale že by mé knihy byly u nás doma nějaké bestsellery, to ne. Čteme spousty jiných knížek.

Kdy se můžeme těšit na nějakou vaši další autorskou knihu?

Má nejnovější knížka se jmenuje O dědečcích a měla by vyjít někdy v květnu. Je to komiksová kniha beze slov. Osm příběhů a ve všech se objevuje jako hlavní postava dědeček.

Bude se svým výtvarným stylem podobat vaší poslední knize Tajemství ostrova za prkennou ohradou?

Styl je zde trochu jiný, využil jsem odlišnou techniku. V této knize je hodně maleb tužkou, celé je to rozvolněné a křivé, včetně rámečků.  Má působit tak trochu zaprášeně a staře.

Vy ovšem neilustrujete jen svoje vlastní knihy. K jaké knize byste nejraději nakreslil ilustrace, kdyby

vám někdo nabídl, že si můžete vybrat, jakoukoliv chcete?

Před pár lety bych nezaváhal a řekl bych, že nějakou foglarovku, třeba Záhadu hlavolamu. Ale tu už ilustrovali Bohumil Konečný s Gustavem Krumem. Pro mne asi nepřekonatelně. Nemám žádný konkrétní sen, těch knížek by byla asi spousta. Našel bych ale i knížky, které mám moc rád, a vím, že by se k nim moje obrázky nehodily.

Vaše malby jsou velmi precizní a detailně propracované. Jak dlouho vám trvá namalovat jeden obraz?

Na to se špatně odpovídá, už z toho důvodu, že se jedná o olejomalbu. Při této technice člověk namaluje nejdříve základní vrstvu a pak musí čekat, až je obraz suchý. Přidá další vrstvu a pak musí čekat, až se obraz může nalakovat. Když už je dílo nalakované, musí se zarámovat. Je to dlouhodobá záležitost, ale kdybych sečetl jenom čas malování, zase tak moc dlouho to netrvá. Na jednom obrazu pracuji asi měsíc. Vždy mám rozdělané alespoň tři čtyři obrazy naráz.

Výstavy svých obrazů míváte zřídka. Neplánujete v nejbližší době nějakou uskutečnit?

Plánuji výstavu tady v Brně, už se to trochu rýsuje. Mám ale zásadu, že když něco není jisté, tak o tom nemluvím dopředu. Proto nemůžu prozradit termín, i když už je vymyšlený.

Ukázky z tvorby Pavla Čecha si můžete prohlédnout na http://www.pavelcech.wz.cz/

Iveta Zieglová