Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Pandemie vyhnala poruchy příjmu potravy do extrémů, říká odbornice

Strach z nedostatku pohybu a přibírání na váze, narušení režimu či pohled na sebe při videohovorech. To vše přitěžuje v době pandemie covidu-19 lidem s poruchou příjmu potravy. Situaci osvětlila terapeutka Vladimíra Osadníková.

Jaký vliv měla pandemie na poruchy příjmu potravy?

Nedá se to úplně zobecnit, protože zatím nemáme podložená data. Značný nárůst klientů, kteří žádají o pomoc, jsme určitě zaznamenali. V posledním měsíci se například dvojnásobně zvýšil počet telefonátů na naši linku, takže přetlak opravdu pociťujeme. Nepřichází totiž pouze noví klienti, ale i ti stálí potřebují větší podporu a péči.

Zhoršila se tedy situace u těch, kteří s nemocí bojovali už před pandemií?

Obecně má celá současná situace na lidskou psychiku velký dopad. U lidí, kteří se potýkají s některou z poruch, to mohlo znamenat třeba prohloubení depresí a úzkostných stavů. Velký vliv na zhoršení poruch měla izolace. Často vedla ke ztrátě pravidelného režimu, poskytla také větší prostor k přemýšlení o jídle. Společnost navíc začala vyvíjet tlak, že by na sobě lidé měli pracovat, někam se posouvat. To určitě také působilo negativně. Takže ano, u někoho se porucha vlivem současné situace zhoršila, a proto si tedy péče o klienty vyžadovala ještě větší intenzitu.

Našel se naopak někdo, komu situace pomohla?

Našli se i tací. Například ti, kterým se porucha projevila na začátku pandemie, se nedostali tolik do kontaktu s jinými lidmi, tudíž nemuseli čelit některým narážkám. Mohlo tak pro ně být jednodušší se s celou situací vypořádat. Některým se hledala lépe pravidelnost, znovu se naučili jíst, měli více času docházet na sezení. Dá se tedy říct, že ačkoliv většina z nás vnímá spíš negativní dopady pandemie, našli bychom i její světlejší stránky.

Která z poruch se nejvíc zhoršila?

Nelze říct, že by se nějaká zhoršila výrazněji oproti ostatním. Je ale pravda, že k nám v posledních měsících přichází víc klientů se záchvatovitým přejídáním. Těžko ale soudit, jestli je to vyloženě vlivem pandemie a vzniklého stresu.

Objevily se třeba nějaká nové projevy těchto onemocnění?

Je důležité si uvědomit, že poruchy příjmu potravy jsou duševní onemocnění, jejichž primární příčina bývá většinou někde jinde než u jídla. Mohly se projevit, když lidé z nefunkčních rodin najednou museli trávit čas zavření doma a ztratili tak soukromí. Snažili se tak nacházet nové způsoby, jak provádět určité úkony, jako je třeba zvracení u mentální bulimie. Když je doma celá rodina, najednou nejde zvracet tak často, což vyvolává další úzkostné stavy. Našli se klienti, kteří třeba večer zvraceli v pokoji do sáčku a schovávali to. Lidé s mentální anorexií se zase začali víc obávat toho, že na jejich onemocnění členové rodiny přijdou, protože najednou měli větší dohled nad tím, co, jak a kdy ten člověk jí. Celkově si myslím, že se tyto nemoci v průběhu pandemie opravdu vyhrotily a zašly do extrémů, kvůli tlakům z okolí, kterým najednou nemocní museli čelit.

Nehrozí, že se kvůli izolaci lidem podaří nemoc lépe skrývat?

Pokud se bavíme o těch, kteří jsou školou povinní, tak se to samozřejmě před spolužáky, učiteli a celkově veřejností utajit dá. Co se ale týče členů rodiny, tak tam naopak docházelo k tomu, že nemoc odhalili. U lidí, kteří jsou ve věku, kdy už žijí sami nebo s partnerem a pracují, je to trochu jiné. Máme klienty, jejichž partneři chodí normálně do práce, zatímco oni jsou doma. To tedy automaticky vytváří prostor pro jakési „libování si“ v nemoci. Jedna z klientek se pokaždé, když partner odešel do práce, začala přejídat a poté zvracet třeba i šestkrát za den. Myslím, že hodně záleží na věku a životní situaci, ve které se člověk nachází.

Jakou roli v této problematice hrají videohovory?

Pohled na sebe samotného může být pro nemocné velmi nepříjemný. V případě videohovorů, kdy na sebe člověk kouká často i šest hodin v kuse, může být náročné se s tím nějak srovnat. Před pandemií jsme tento aspekt takřka neznali. Je to v podstatě novinka.

Co sociální sítě a tlak, který na lidi kladou?

Na sociálních sítích a celkově v masmédiích se strhla lavina zdravého životního stylu a jakési horečky, že se všichni musí hýbat, rozvíjet a někam posouvat. Na toto jsou lidé s poruchou příjmu potravy náchylní, protože se velmi často zaměřují právě na výkon a dosahování vysokých cílů. Sami podobný obsah na sítích vyhledávají, čímž se dostávají do začarovaného kruhu. Podobné příspěvky jim už pak vyjíždí automaticky a oni se tak ocitnou ve své bublině, kde se řeší pouze sport, jídlo, jak cvičit, jak zhubnout, a to skutečně může být velmi nebezpečné. Snažíme se tedy klientům ukázat, jak se z toho vymanit. Děláme s nimi detoxy od sociálních sítích, aby zjistili, že ne vše, co na nich vidí, je realita. Chceme, aby se také konfrontovali s jinými tématy a jinou skupinou lidí. Co nám tedy pandemie ukázala je fakt, že se sítěmi neumíme zacházet a že je skutečně důležité být obezřetný v tom, co člověk sleduje a kolik času na nich tráví. To se ale netýká pouze tohoto druhu duševního onemocnění.

Koho nejčastěji tyto poruchy postihují?

I když se s nimi mohou potýkat všichni, jak ženy, tak muži, a to v jakémkoliv věku, typickou skupinou jsou dívky ve věku 13 až 25 let.

Která z poruch je nejčastější?

Existují statistiky, které uvádí mentální anorexii a bulimii. Je ale třeba si uvědomit, že jde o statistiky, kde jsou započítáni pouze lidé, kteří mají poruchu diagnostikovanou. Mezi našimi klienty jsou ale třeba i tací, kteří sice vykazují některé známky poruchy příjmu potravy, ale nemají ji diagnostikovanou. S jistotou to tedy nelze říct.

Jak lidem s poruchou příjmu potravy pomoct?

Platí zde pravidlo, že takto nemocný člověk si může pomoct pouze on sám. Můžeme mu ale pomoct v tom, aby si uvědomil, že má nějaký problém. To stejné by si měli uvědomit i jeho blízcí. Ačkoliv je to velmi těžké, je potřeba vědět, že do léčby nelze nikoho nutit a že nejde za nikoho v tomto ohledu přebírat zodpovědnost. To se snažíme klientům ukázat i my. Samozřejmě, že lze pomoct podporou a tím, že jim ukážeme možnosti, jak s nemocí bojovat. Někdy taky stačí pouze říct, že tady pro ně jsme. Pokud tedy člověk někoho s poruchou zná, nejlepší je za ním jít a zeptat se ho, jestli se něco neděje, říct mu, že o něj má starost a nabídnout mu pomoct při hledání řešení. Je také potřeba se obrnit velkou dávkou trpělivosti a nepočítat s tím, že se člověk vyléčí za měsíc. Lidem s poruchou je nutné všechno vysvětlovat. Například proč oni musí jíst šestkrát denně, když ostatní můžou třeba jenom třikrát. Dobré je také vyhledat odbornou pomoc. Stačí se ale svěřit někomu důvěrnému, kamarádovi, učiteli, trenérovi. Je dobré se o to trápení s někým podělit.

Po jaké době lze člověka považovat za vyléčeného?

Opět je to velmi individuální. Hranice, která se uvádí, je zhruba rok a půl, poté lze člověka považovat za vyléčeného. Je to ale minimální hranice a opravdu si nemůže nikdo myslet, že hned jak nemocný přibere, tak je zdravý. Váha je jenom jeden z aspektů, které se při léčbě poruch příjmu potravy řeší. Neudává, jestli je člověk zdravý, vyléčený nebo stále nemocný. Vždycky říkám, že kam jde hlava, mělo by jít i tělo a naopak. Když tedy kilo přiberu a budu s tím v hlavě v pohodě, je to v pořádku. Zároveň když už budu v hlavě připravená přibrat, mělo by s tím něco dělat i tělo a celý tento proces by měl probíhat ruku v ruce.

Autor: Tereza Pulgretová

Autor: Stisk Studentský deník | úterý 11.5.2021 11:22 | karma článku: 10,99 | přečteno: 177x
  • Další články autora

Stisk Studentský deník

Recenze: Divoká říše slibuje více, než zvládne splnit

Novinka nakladatelství CooBoo - Divoká říše autorky Stacey Marie Brown: Kniha se odehrává v dystopické Budapešti a nakladatelství se ji nebojí srovnat i s velikány žánru adult fantasy, ke kterým má však daleko.

22.11.2022 v 13:00 | Karma: 9,09 | Přečteno: 251x | Diskuse| Kultura

Stisk Studentský deník

Tvorba komunity je pro nás klíčová, říká vedoucí Radia R Barbora Dohnalová

Největší studentské rádio na území Česka a Slovenska má nově zvolené vedení. Místo station manažerky získala studentka Barbora Dohnalová. V rozhovoru mluvíme o autenticitě, fungování, ale i osobním vztahu Dohnalové k Radiu R.

14.11.2022 v 12:31 | Karma: 8,62 | Přečteno: 165x | Diskuse| Média

Stisk Studentský deník

Zápasník Chotěnovský: Trend MMA je teprve na začátku

V jednadvaceti letech se rozhodl pro sport, který u nás v té době nikdo neznal. Denně dojížděl sedmdesát kilometrů na tréninky z Dolní Dobrouče do Hradce Králové. Řeč je o MMA zápasníkovi Lukáši Chotěnovském.

3.11.2022 v 12:19 | Karma: 7,29 | Přečteno: 133x | Diskuse| Sport

Stisk Studentský deník

Komentář: Reklama na Formuli 1 v americkém Austinu

Max Verstappen znovu kraloval. Tentokrát na okruhu COTA (Circuit of the Americas) ve Spojených státech Amerických. Předcházelo tomu ale drama plné nehod, předjíždění a chyb. Byla to Formule 1, tak, jak ji známe.

25.10.2022 v 16:17 | Karma: 8,79 | Přečteno: 142x | Diskuse| Sport

Stisk Studentský deník

Recenze: Hlavní hrdina přepere tygra. To je bollywoodský trhák RRR

Bollywoodský film RRR, který se odehrává v koloniální Indii, nenechá diváka ani na chvíli usnout. Emoce, zpěv, boje. Film plný adrenalinu a nebezpečí.

19.10.2022 v 13:00 | Karma: 8,42 | Přečteno: 186x | Diskuse| Kultura
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Policie prověřovala nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu. Zajistila 300 milionů

5. června 2024,  aktualizováno  8.6 21:12

Premium Česká policie v tichosti prověřovala třaskavý případ, který může mít negativní dopad na zbrojní...

Kazaň a Helena. Ruská a americká jaderná ponorka se přiblížily na dohled

13. června 2024  22:12

Na Kubě, kam tento týden dorazily ruské bojové lodě, se nachází i americká jaderná ponorka USS...

„Jako impérium si musíme podrobit barbary.“ Ruský moderátor rozzuřil Číňany

13. června 2024  22:11

Ruský propagandistický moderátor Sergej Mardan silně pobouřil čínské uživatele sociálních...

USA se bezpečnostně zavázaly Ukrajině na 10 let. Koordinovat zbraně má NATO

13. června 2024  21:18,  aktualizováno  21:41

Zelenskyj a Biden v Itálii podepsali desetiletou americko-ukrajinskou bezpečnostní dohodu zaměřenou...

Medveděv nevyloučil do budoucna pokoutní jaderné útoky proti Západu

13. června 2024  21:29

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv zveřejnil ve čtvrtek nové výhrůžky namířené proti Západu....

  • Počet článků 2823
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1116x
Stisk online je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk online je k dispozici zde.

Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com