Napínavý detektivní příběh dělal ve středu odpoledne společnost třicítce zájemců o tvorbu Edgara Allana Poea. Vrahem však nebyl zahradník, ale někdo, kdo seděl mezi posluchači.
Brno - Příznivci tvorby spisovatele Edgara Allana Poea jsou v amerických filmech představováni jako podivíni v černém, nejlépe s havranem na rameni, neustále opakující fráze ze světově známých hororových příběhů. Brněnští čtenáři autora devatenáctého století vypadají docela normálně, najdete mezi nimi důchodce i studenty. Poslechnout si příběh Vrah jsi ty! přicházejí poslední dubnovou středu do knihovny Jiřího Mahena tři desítky milovníků kvalitní detektivky.
„Vítáme vás všechny na dnešním čtení. Rádi bychom vám příjemnou formou představili možnosti audioknih," uvítá všechny mile pořadatel v kostkované košili ve světlé místnosti plné stolů, židlí a křesel. Na každém stole jsou nachystány propisky a malé ovocné pohoštění. „Teda, na akci, kde se neplatí vstupné, je to fajn," zašeptá mi do ucha přítel, který mě doprovází. Dobrovolným úkolem každého přítomného je vžít se do jedné ze tří hlavních postav a poslouchat tak pozorně, aby byl schopný odpovědět na seznam otázek o svém hrdinovi. „Když se budete chtít zúčastnit soutěže o audioknihu, vložíte papír s odpověďmi do košíku. Losovat o ceny budeme ihned po odhalení vraha," vysvětluje usměvavá pořadatelka rozdávající papíry. Svým pruhovaným tričkem s červeným šátkem zapadá dokonale do atmosféry tajemna.
Vytáhnu si pana Goodfellowa, který je pro mne zatím jen velkou neznámou. Když zazní hlas Ladislava Mrkvičky z reproduktoru, všichni se sklánějí nad svým papírem. Takže jsem vážený občan, přítel zavražděného. S nadšením soutěžícího hltám každou další větu. Všímám si vzrušení na tváři přítomných. I můj přítel, který považoval akci předem za ztracený čas, pozorně poslouchá detektivku a doplňuje rychle odpovědi ihned poté, co zazní informace, o kterou stál.
Slunečné počasí a úsměvy pořádajících se vůbec nehodí k ponurému ději povídky o odporné vraždě. Na chvíli přebírá úlohu vypravěče jeden z organizátorů. S postupujícím dějem je příběh stále více zamotaný, zdá se neřešitelný. Nakonec vše roztíná vypravěč a prozrazuje důležité podrobnosti, které nám všem zatím unikaly. Vše je rozluštěno… jsem vrah! Tedy, moje postava. Celý stůl se na mě usmívá; mě naivně děsí, že budou vykřikovat do ztichlé místnosti, že jsem právě já pachatelem zločinu.
„Prosíme všechny, kteří se chtějí zúčastnit, aby se čitelně podepsali," sděluje pořadatelka a odchází stoly. Když začne slosování, všichni sledují slečnu u košíku. S úsměvem vyvolává výherkyni, která si jako první vybírá z nabídky devíti audioknih. Všichni vylosovaní sklízejí potlesk publika. I když není důvod, správné odpovědi totiž nikdo nekontroluje. I tak se nemůžu neusmívat, když zazní moje jméno a já procházím uličkou aplausu. „Náš stůl je tedy mimořádně úspěšný," říká moje sousedka, když koukáme na tři disky ležící vedle sebe. Jsou ale i tací, kteří svůj papír nepodepsali, přenechali tak cenu dalšímu v pořadí.
Když jsou ceny rozdány, jsme pozváni na diskuzi o celé akci a na víno. „Sice nemáme Chateau Margaux, které bylo vrahovo oblíbené, ale i tak bude určitě dobré," nabízí všem rozesmátá pořadatelka. Když kráčím pozdním odpolednem, stále cítím napínavou atmosféru příběhu o odporné vraždě. Lidé na ulici ani netuší, že kousek od nich právě zavraždili starého muže a skupina nadšenců to zapíjí vínem.
Žaneta Gregorová
Na ukázku čtení detektivky z pera E. A. Poea se můžete podívat zde:
