Odborníci odpověděli veřejnosti na nejčastější otázky týkající se očkování

Možné nežádoucí účinky, spojitost s autismem, ale i případný právní postih rodičů, kteří nenechají svoje dítě očkovat. To byla společně s dalšími témata besedy nazvané Pravda o očkování, která se uskutečnila 24. dubna v Brně.

Brno – Očkování je už dlouhá léta tématem vyvolávajícím emoce a řadu otázek. Každý má na očkování svůj názor. Debata s názvem Pravda o očkování, která se uskutečnila 24. dubna budově Fakulty informatiky Masarykovy univerzity, ale spíše než názory měla nabídnout fakta a odborné informace. „Názory jednotlivých řečníků nás sice zajímaly, nebyly ale primárním kritériem jejich výběru. Řečníky jsme vybírali především tak, aby svou odborností obsáhli celou šíři témat, která jsme chtěli zmínit,“ řekla organizátorka a jedna z moderátorek debaty Barbara Šťastná. Beseda byla přístupná široké veřejnosti a na otázky tu odpovídali doktoři s dlouholetou praxí i právník.

Vybranými řečníky tedy byli: epidemioložka Miroslava Zavřelová, imunolog Vojtěch Thon, pediatr Petr Havlíček a právník Filip Křepelka. Ti odpovídali na otázky moderátorek i diváků, kteří se mohli ptát v průběhu celého večera. Mezi nejpalčivější otázky patřily možné nežádoucí účinky očkování a jeho možná spojitost s autismem. K tomu se vyjadřovala hlavně lékařka Miroslava Zavřelová. Rozhovořila se o Wakefieldově studii, která vyšla v roce 1998. Ta vyvolala bouřlivou reakci a následnou epidemii chorob, proti kterým přestali rodiče ze strachu z autismu očkovat svoje děti.

Podobná spalničková epidemie se teď objevila i v Praze. Strach z autismu totiž stále přetrvává i přes to, že se ho snažila zažehnat již řada studií. Kvůli této panice pak není očkován dostatek lidí ve velkých městech a nemůže tam tak fungovat takzvaná kolektivní imunita. Ta by se projevila, kdyby proočkovanost obyvatelstva velkých měst dosahovala alespoň 95 procent. Momentálně se ale pohybuje jen kolem 70 procent. Právě díky kolektivní imunitě je pak možné úplně vymýtit některé choroby. Díky tomu se již vůbec nevyskytují pravé neštovice.

Obavy z očkování vyvolává například i to, že vakcíny obsahují hliník. Ten se ale podle pediatra Petra Havlíčka vyskytuje v podobném množství i v obvyklých potravinách a nápojích, dokonce i v těch, které považujeme za ty nejzdravější. Jsou jimi třeba bylinné čaje nebo sójové mléko. Může se však stát, že někdo na očkování opravdu nezareaguje dobře. Existuje proto test, o který si může každý zažádat a zjistit díky němu, jestli má jeho tělo dobře vybudovanou imunitu na to, aby očkování zvládlo.

Na očkování však tělo zareaguje vždycky, jelikož jde o malou cílenou infekci. Může se tedy dostavit například svědění v místě vpichu nebo zvýšená teplota. Problém nastane, když se objeví nějaké větší komplikace, na které lékař nebere zřetel a pokračuje ve vakcinaci druhou dávkou.

Pokud ale očkování v ojedinělých případech skutečně někomu způsobí nežádoucí následky, je pak celkem těžké dokázat, že tyto potíže skutečně s očkováním souvisí. O tom mluvil právník Filip Křepelka. Ten se rozhovořil také s právním postihem rodičů, které svoje děti nenechají povinně očkovat do jejich tří let. Pediatr takové rodiče není povinen nahlašovat, a dokonce se objevují i takoví, kteří rodičům podepíšou prohlášení, že dítě naočkovali, i když se tak nestalo. Do mateřských škol pak můžou být na jeden povinný rok přijaty i nenaočkované děti. Ty se ale nesmí účastnit školek v přírodě a podobných pobytových akcí.

Mezi řečníky nebyl přítomen žádný odpůrce očkování. K jejich stanoviskům se ale mohl z publika kdokoliv vyjádřit a na cokoliv se zeptat. „Já jsem vůči očkování i po přednášce trochu skeptická. Dcera mojí kamarádky se totiž kvůli němu potýká se zdravotními problémy. Myslela jsem si, že se tu dozvím více o vedlejších účincích, to se ale nestalo“ řekla jedna z divaček Jaroslava Beránková.

Veronika Sodomová