Móda elektronických cigaret se opět vrací a tentokrát s sebou přinesla i nové modely e-cigaret, které už ani vzdáleně nepřipomínají ty klasické. Co se ovšem stane, když většina kuřáků časem přejde na elektronickou formu kouření? Stát přijde o tučnou sumu peněz...
Když začalo být před několika lety takzvané e-kouření moderní, řada kuřáků klasických cigaret neodolala možnosti zdravějšího pokuřování. I přesto se většina z nich vrátila ke starým dobrým krabičkám. V současnosti jde ovšem technika stále dopředu a e-cigarety jsou dokonalejší a dokonalejší. Většina modelů už ani vzdáleně nepřipomíná běžnou cigaretu. Není už tedy žádnou vzácností, že lidé potkávají na ulici kuřáky s podivně vypadající propiskou u pusy.
Když první vlna pořizování e-cigaret opadla, oddychla si především vláda. S úlevou totiž politici zjistili, že zůstala ještě spousta kuřáků, kteří dávají přednost klasickým papírovým cigaretám. Na e-cigarety se samozřejmě spotřební daň nevztahuje, což vládě příliš nehraje do noty. Kdyby většina kuřáků přešla na elektronickou formu kouření, stát by nejspíš přišel o tučnou sumu ze spotřební daně. Co s tím? Jak se tomu ubránit? Politici na to přišli.
Ministerstvo zdravotnictví začalo už před dvěma lety vyhrožovat, že zakáže e-kouření v nekuřáckých restauracích a na dalších místech, kde není klasické kouření povoleno. Vždyť to byl jeden z hlavních důvodů, proč si tolik kuřáků pořídilo elektronickou cigaretu. Nechtěli být omezováni prostorem, chtěli mít svobodu kouření. I když si řada z nich nikdy e-cigaretu ve vlaku nebo na zastávce „nezapálila“, mohli si s sebou nést pocit, že by mohli. A tak se ve vládě začalo spekulovat o tom, jak zákaz e-kouření protlačit na světlo světa.
Proč je klasické kouření v některých restauracích a v hromadných dopravních prostředcích zakázáno, drtivá většina lidí chápe. Je to omezování ostatních lidí, kterým není cigaretový kouř a pach příjemný. Proč ovšem zakazovat elektronické cigarety, které nejenže nemusí vydávat žádný kouř, ale už vůbec nepáchnou? Často spíš naopak voní po melounu nebo cappuccinu.
Jaké jsou tedy argumenty ministerstva zdravotnictví? Když přijde e-kuřák do nekuřácké restaurace a začne si u svého stolečku v rožku bafat, přítomným kuřákům klasických cigaret se naježí chlupy na těle. Oni si totiž zapálit nemůžou. Dotyčný e-kuřák v rožku je tedy vlastně dráždí a omezuje. Tento argument ovšem v reálném životě obstát nemůže. Většina klasických kuřáků se totiž nekuřáckým restauracím vyhýbá, a pokud už do ní vlezou, většinou tak činí dobrovolně a s vědomím toho, že se budou muset na dvě hodinky bez cigarety obejít. E-kuřák v rožku místnosti by je tedy rozhodit neměl.
Z výše uvedeného je jasné, že pádné důvody k zakázání e-kouření v nekuřáckých prostorách neexistují. Pokud by se tedy skutečně k takovému kroku vláda uchýlila, je zřejmé, že by se jednalo o pokus o umělé snížení počtu e-kuřáků kvůli zachování vysokých příjmů ze spotřební daně.
Možná není důvod, proč bránit e-kuřákům ve svobodě kouření, ale stále existují nějaká etická pravidla. A tak by se snad všichni mohli spokojit s tím, že e-kuřáci budou dál ctít svobodu ostatních lidí a nebudou ve vlacích nebo v tramvajích foukat melounový e-kouř spolucestujícím do tváře. To by opravdu nebylo příjemné nikomu.
Zuzana Holubová
Přečtěte si také: Základem ruské školy je neprotivit se síle, říká instruktor bojového umění Systema
