Nový herní model české fotbalové ligy má zvýšit atraktivitu soutěže

Česká nejvyšší fotbalová soutěž bude mít od sezony 2018/19 nový herní model. Hlavní změnou je přidání nadstavbové části, kdy se po odehrání třiceti kol týmy rozdělí do tří skupin.

Českou fotbalovou ligu čeká od sezony 2018/19 největší změna v její novodobé historii. Profesionální kluby totiž schválili reformu stávajícího herního modelu soutěže. Po odehrání třiceti kol přijde na řadu nadstavbová část, která rozhodne o definitivním pořadí. Tuto změnu jednoznačně vítám, protože jsem názoru, že naše liga v poslední době poněkud stagnuje a nový herní model může být jednou z cest k jejímu pozvednutí. Dále také kvituji skutečnost, že se představitelé ligy při vymýšlení nového herního schématu inspirovali v zemích, kde již tato nadstavba funguje. Jde o země jako je Nizozemsko, Rakousko či Belgie, kterým bychom měli fotbalově konkurovat. Nový herní model nejvyšší soutěže je jedním z prostředků, jak toho dosáhnout.

Hlavním cílem této změny je zvýšení atraktivity soutěže pro diváky a sponzory, protože ti chtějí vidět dramatické zápasy okořeněné fotbalovou kvalitou. A právě kvalitu soutěže má zvýšit větší počet vzájemných zápasů mezi týmy jako jsou Sparta, Slavia, Plzeň, Liberec či Mladá Boleslav. Pro český fotbal je rozhodně dobře, že uvidí další pražské derby nebo zápas Sparty proti Plzni, ale nelze spoléhat na to, že fotbalová kvalita přijde sama. Zásadní odpovědnost za kvalitu ligy je totiž na klubech. Z tohoto důvodu je třeba, aby se české kluby snažily hrát útočný styl fotbalu, protože pouze ten je zárukou opravdové atraktivity a při kvalitním provedení i dobrých výsledků. Dokazují to hlavně předkola Ligy mistrů z posledních let. Uspěla v nich pouze Plzeň, když dvakrát postoupila do Ligy mistrů právě díky útočnému hernímu stylu, který se snažila praktikovat proti každému soupeři.

A jak tedy bude nový herní model vypadat? Po odehrání třiceti kol se týmy rozdělí do tří skupin, přičemž body získané v základní části zůstanou v platnosti. První skupinu o titul budou tvořit týmy na prvním až šestém místě, ve skupině o účast v Evropské lize budou týmy na sedmém až desátém místě a zbývajících šest týmů vytvoří skupinu o záchranu. Na papíře vypadá tento model vskutku ideálně, protože diváci budou moci vidět více zápasů, ve kterých půjde opravdu o hodně. Avšak při bližším pohledu objevíme skutečnost, která může v budoucnu zásadně ovlivňovat regulérnost soutěže. Jde o to, že vítěz prostřední skupiny sehraje dvojutkání o postup do Evropské ligy s čtvrtým nebo pátým týmem ze skupiny o titul (podle toho, kdo vyhraje domácí pohár). Na tom by nebylo nic zvláštního, ale jen do doby než si uvědomíme, že jsme v Česku.

České fotbalové prostředí se totiž ještě ani zdaleka plně nevzpamatovalo z korupční kauzy ze začátku tisíciletí. Stále se zde pohybuje spousta fotbalových šíbrů, kteří neváhají ovlivňovat vše, co se dá. Z tohoto důvodu se ihned po schválení nového herního modelu ligy objevily spekulace a obavy z toho, že pokud budou mít v průběhu sezony týmy na pátém či šestém místě velkou ztrátu pohárové příčky, rozhodnou se skončit raději až na sedmém místě, z něhož by měly stále šanci na postup do Evropské ligy. V tomto případě by měla liga velký problém, protože počínání těchto klubů by nejen narušilo regulérnost celou soutěže a hlavně by zničilo sympatickou snahu o zatraktivnění a zkvalitnění našeho fotbalu. Proto doufám, že se kluby nesníží k zákulisním hrám a budou se snažit postup do evropských pohárů pouze sportovní cestou. V opačném případě by totiž českému fotbalu udělaly ostudu nejen morální, ale i sportovní.