Není drak jako drak

Podzim? Barevné listí, začátek školy, babí léto vystřídané sychravým počasím, pouštění draků. Jak dlouho se v souvislosti se slůvkem podzim draci vyskytují? A vyráběli je lidé pouze pro zábavu?

S drakiádami, zábavnými akcemi pro děti a v některých případech hlavně pro rodiče, se v posledních týdnech roztrhl pytel. „Vítr foukal a slunko svítilo, byl prostě krásný podzimní den,“ řekla Michaela Seibertová, jedna z organizátorek drakiády na Hončově hůrce za městečkem Příbor. Ve státní svátek se soutěže o nejkrásnějšího a letu nejschopnějšího draka zúčastnilo přes dvacet dětí. Drakům se zkrátka daří hlavně za pěkného počasí.

Zemi, ve které drak coby první létající předmět vytvořený člověkem vznikl, děti obvykle znají. Čínu si se svými papírovými, dnes ale hlavně plastovými hračkami automaticky spojují. Že draci nelétali vždy jen pro zábavu děti ale netuší, dospělí pouštěči draků jsou na tom o něco lépe. „Řekl bych, že v Asii měli nějaký hlubší, kultovní nebo symbolický význam,“ tipnul správně dvě funkce draků Pavel Čech, hlavní porotce dračích soutěží za Příborem. Lidé kdysi věřili, že draci jsou jejich spojením s nebesy a bohy. Létající předměty chránily své tvůrce před zlými duchy a přinášely jim dobré zdraví i úrodu.

Papíroví draci v historii ale plnili i ryze praktické funkce. Obyvatelé Malajsie využívali draky k rybolovu, v Indonésii je vypouštějí nad rýžová pole a draci tak plní stejný úkol jako strašáci v českých polích. S draky si také hráli vojáci a meteorologové. Létající konstrukce pracovníci armády upravovali pro doručování zpráv, ale i pro výzvědné účely jako například letecké fotografování. V meteorologii zase draci umožňovali pozorování počasí ve velkých výškách. Americký vědec Benjamin Franklin díky drakům v osmnáctém století dokázal, že blesk je výboj statické elektřiny mezi zemí a mračny.

Většina malých, ale i velkých účastníků drakiád tajně touží po tom, aby se alespoň na chvíli mohli s drakem proletět i oni. Draci se tak stali inspirací pro konstruktéry rogal, paraglidů, padáků, ale i letadel. „Chtěla bych si někdy vyzkoušet třeba kitesurfing nebo snowkiting,“ prozradila na sebe Anežka Procházková, další z organizátorů drakiády za Příborem. Procházková tak poukázala na využívání speciálních draků podobných paraglidu, které se začalo rozvíjet v posledních letech. Jde o jakýsi druh sportu, kdy se člověk nechá za drakem táhnout na surfu, snowboardu nebo upraveném skateboardu.

Na Hončově hůrce ve čtvrtek létali draci plošní i trojrozměrní. Nebe ovládl akrobatický plošný drak, který se neřídí jednou, ale dvěma šňůrami. „Holky a kluci si přinesli draky vyrobené i koupené, ale protože při vyrábění jsme jim moc nepomáhali, letuschopní draci byli jenom ti koupení,“ řekl pořadatel Patrik Nedoma na adresu krásně namalovaných, ale bohužel nelétajících papírových draků. V Evropě se pouštěním draků lidé baví přibližně od patnáctého století. A jak dokazuje letošní podzim, draci jen tak nevyhynou.

Barbora Fialová

 

Tento článek a další naleznete také na stránkách www.munimedia.cz.

Autor: Stisk Studentský deník | sobota 30.10.2010 22:15 | karma článku: 8,06 | přečteno: 1720x