Nekončící naivita letních plánů

Testy, seminární práce, zkoušky. Pak to všechno skončí a přijde čas, na který tak netrpělivě čekají všichni studenti. Prázdniny. A je velmi důležité využít ty drahocenné volné chvíle naplno. Aspoň tak si to všichni říkáme, no ne?

Každé léto u mě začíná stejným maratonem přípravy plánů. Co všechno chci a musím stihnout, abych měla pocit, že jsem si to léto a volno skutečně užila. Je to přece moře volného času. Od všech semestrálních aktivit, a především školy, je klid. A dva měsíce je dlouhá doba na to, abych stihla všechno, o čem tvrdím, že to přes semestr nestíhám. Samozřejmě, vůbec ne vlastní vinou, protože bych byla lína. Na ty věci jednoduše není čas. Vůbec ne. 

Především je potřeba se zlepšit v cizích jazycích. Oprášit angličtinu, zopakovat nevyužívanou španělštinu apřipomenout si azbuku. Minimálně dvě hodiny denně věnovat v létě čtení anglických textů. Možná to minulý rok nevyšlo a nakonec jsem se v jazycích nezlepšila, ale letos to bude jiné. Zcela jistě. Teď to bude priorita, na konci léta budu hotový rodilý mluvčí. 

A musím taky pročíst všechny ty knihy, co mi doma leží na polici a ke kterým se přes semestr člověk nedostane. Přečtu aspoň deset knih. Nebudu ale číst jenom beletrii, to ne. Přečtu i něco informativního, ať se vzdělávám přece i přes léto. To je potřeba.

A samozřejmě, nebudu se obohacovat jen duševně, ale dopřeju i svému tělu. Budu se věnovat i fyzickým aktivitám a budu poctivě sportovat, nejlépe každý den. S prvními slunečnými paprsky budu ráno běhat a zlepšovat svoji fyzickou kondici. A večer si půjdu se západem slunce zacvičit jógu nebo pilates. Mohla bych si i koupit permanentku, aby to stálo opravdu zato. A zhubnu minimálně dvě kila, aspoň pro svůj dobrý pocit. Člověk nesmí zapomenout ani na zdravé stravování. Budu si kupovat čerstvé ovoce a zeleninu přímo na trhu. A vařit si. Nebo se o to alespoň pokoušet. Vždyť bude tolik volného času!

 A pak přijde léto.

No a komu se chce vstávat a běhat? Vždyť je potřeba si oddychnou od toho každodenního shonu a stresu, ne? Aspoň tak to radí vědci. A k tomu je potřebný i vydatný spánek. Nejlépe tak do desíti nebo jedenácti hodin. A cvičení? Proboha, dejte pokoj, letní večery jsou tak prchavé a výjimečné. Je potřeba si západ slunce vychutnat na místě s pěkným výhledem a ne někde zavřený v tělocvičně. Nejlépe tam, kde čepují i pivo, to k letním večerům samozřejmě patří. A myslíte, že po příchodu z práce mám náladu chodit po trhu? To určitě ne, zajdu do supermarketu. Ale nevadí, ještě je čas, utekla jenom půlka prázdnin a před námi je ta druhá. To ještě stihnu všechny svoje plány.

Na konci léta nikdy neumím lépe cizí jazyky. A nikdy ani nezhubnu či si nezlepším svoji kondici. Přečtu možná hodně knih, ale méně, než jsem chtěla. Že bych se cítila vzdělanější, to se taky nedá říct. Běhání mi vydrželo možná tak dva týdny. Z mých letních plánů toho nikdy moc nevyjde. Léto uteče rychleji, než by se dalo čekat a každý rok mě to překvapí.

Letos si proto žádné plány neudělám. I na to jsem příliš líná. 

Barbora Krajčírovičová