Nejsou houby jako houbičky

Rostou na louce s vysokou trávou s takovýma trsama pohádkovýma, ta půda bývá blízko rašeliniště. Rostou před zimou, když jsou chladný rána a vlhko, někdy i ve sněhu.

„Lysohlávky jsou na mém žebříčku drog na třetím místě, když nepočítám cigarety a alkohol,“ řekla studentka filosofie, která si nepřála, aby její práve jméno bylo spojováno s drogami, a proto si vymyslela pseudonym Nina Chatith. „Houbičky nic nestojí, při hledání si člověk užije trochu zábavy a napětí, není po nich skoro žádný dojezd a snový stav trvá několik hodin,“ vyjmenovává výhody požívání halucinogenních hub.

Na druhou stranu odporná chuť lysohlávek může být pro mnohé nepřekonatelným problémem. „Jí se buď syrový, což je pěknej humus, nebo sušený, to taky není nic moc. Dělá se taky houbový čaj, ale ten jsem nikdy nezkoušela. Slyšela jsem, že někdo je i nakládá do medu,“ pokračovala Nina ve vyprávění.

Sezóna lysohlávek právě vrcholí. Lesy se plní sběrači a policie má plné ruce práce.  „Lysohlávky jsou na seznamu omamných a psychotropních látek,“ upozornil brněnský policejní mluvčí Petr Nečesánek. „Právě Brněnsko je jednou ze známých lokalit, kde rostou ve velkém,“ dodal.

„Pokud máte u sebe více jak čtyřicet kusů plodnic, dopouštíte se tím trestného činu. Menší množství je hodnoceno pouze jako přestupek,“ upozornila právnička Eva Žatecká z katedry trestního práva Masarykovy univerzity. Z právního hlediska se vyskytly jisté potíže v tom, jak definovat množství větší než malé právě v případě lysohlávek. Zákonodárci zvažovali, že hranici stanoví podle gramů omamné látky přítomné v houbě, ale nakonec se rozhodli stanovit kritérium podle počtu kusů.

Množství je zásadní otázkou i pro uživatele. Od počtu snězených hub se totiž odvíjí intenzita prožitku. „Mezi  pěti a deseti houbama zažíváte stav podobný rauši po kouření marihuany. Nemusíte se bát jít mezi lidi, dokážete se ještě celkem bez problémů kontrolovat. Kritická hranice je tak u dvaceti kusů, kdy začínají skutečné halucinace. To je pak lepší zůstat doma nebo jít do lesa,“ upřesnila Nina Chatith. „Jednou jsem snědla pětadvacet hub a vyrazila do města. Jediný moment, co si z toho dne vybavuji, je, jak sedím na okraji chodníku a silnice se vlní jako moře. Kolemjdoucí mají divný ksichty a všichni mě zkoumají. Jejich tváře připomínaly různá zlá zvířata.“

Na rozdíl od chemických drog nástup efektu lysohlávek není okamžitý. Přírodní toxické látky jsou v lysohlávkách obsaženy různou měrou. Ze stejného důvodu mají na uživatele naprosto nepředvídatelné účinky, které navíc ovlivňují i psychický a fyzický stav experimentátora. „Nikdy nevíš, co to s tebou udělá. Někdy brečíš, potom se hned směješ, pocity se střídají hrozně rychle. Můžeš skončit i v totální depresi,“ vysvětlila Chatith. „Uživatel se může dočkat i rozvoje toxické psychózy. Lidi pak mohou pronásledovat jejich představy, věci, kterých se bojí,“ potvrdila drogová expertka Gabriela Pohořalá.

„Šel jsem Jaselskou ulicí a nechával jsem za sebou různobarevné stopy, které obživly a šly se mnou. Do toho jsem slyšel basovou linku z písničky Hit the Road Jack, na kterou stopy začaly v kruhu kolem mě stepovat. Věděl jsem, že mě nenechají být, dokud písnička nedohraje, ta mi ale zněla v uších pořád a pořád. Až když jsem začal taky stepovat, stopy zmizely. Bylo to uprostřed dne, kolem chodili lidi a já věděl, že vypadám jako blázen,“ podělil se o svůj zážitek s houbičkami jinak nezkušený Petr Kuna.

V oficiálních mykologických slovnících se informace o výskytu tohoto co do účinků výjimečného druhu hub nenachází. Mezi sběrači proto kolují nejrůznější zásady, jak vytoužené plodiny objevit. Stejně jako u klasického houbařství si postupem času každý najde svoje místečka a finty.

Anna Hájková, Eva Bažantová

Další publicistické články naleznete také na http://www.munimedia.cz/kurz/stisk/