Nejdůležitější je trpělivost, říká trenér šermu

Být s někým na kordy nemusí vždycky znamenat problém. Trénink oddílu sportovního šermu v Brně-Židenicích ukazuje krásy i těžkosti tohoto sportu.

Hlouček dětí vybíhá z vchodových dveří sytě modré budovy, kde sídlí žideničtí sokolové. Blíží se šestá hodina odpolední, tedy i pravidelný trénink zdejšího oddílu sportovního šermu.

Neznalý návštěvník by mohl trochu zaváhat, kudy se k šermířům dostat. Ale stačí sledovat, kdo z příchozích s sebou nese švihadlo. Právě to je totiž důležitou součástí vybavení členů šermířského oddílu. Mladého usměvavého klučinu taky prozradilo. Ochotně ukazuje cestu, nováčci se tady nemusí bát nevlídného přijetí. Nahoru do prvního patra, zahnout doleva a dojít ke dveřím na konci chodby. Místnost s modře mramorovaným linoleem připomíná velikostí spíš zasedačku, oddíl tedy zřejmě nebude největší.

Přichází také další členové – Martin, muž s upravenými vousy, a Richard, mladší kluk v modrých vzorovaných bermudách. Vypadá to, že víc lidí už nepřijde. „Dnes je nás hodně málo, obvykle nás chodívá aspoň šest. Máme i holky, ale jsou v menšině a ještě chodí každá jindy,“ směje se kluk, co přišel první. Představil se jako Standa.

Trenér Arnošt Sedlák, starší pán, který šermuje asi šedesát let, najde své svěřence už uprostřed rozcvičky – skákání přes švihadlo. Lenoši by se mohli vylekat už teď, kluci skáčou asi dvacet minut. Mění tempo, střídají druhy skoků a ještě u toho stíhají i vtipkovat nebo probrat zážitky z víkendu. A potom žádná pauza. „Ne že teď začneš odpočívat. Rozcvička má tělo připravit na sportovní výkon,“ vysvětluje trenér. Na řadu přichází výpady, posuny, odsuny – na první pohled se to možná nezdá, ale provádět je správně není vůbec jednoduché. Cvičení nohou je ovšem naprostý základ, bez kterého se sportovní šermíř neobejde, nováček jím tedy stráví čas až do konce tréninku. Kluci už tuhle etapu mají za sebou, proto jim stačí zase asi dvacet minut.

Poté mohou konečně sáhnout po zbraních. Bojují kordem, šavlí a fleretem. Nepříliš pokročilí trénují výhradně fleret. „Obleč se, Richarde, půjdeš první,“ určuje trenér Sedlák. Oslovený si nasazuje typickou šermířskou kuklu na obličej. „Oblečení můžeš mít ze začátku jaký chceš, ale maska je důležitá,“ vysvětluje Standa. Richarda si trenér bere do parády – vysvětluje, opravuje držení paže, postoj…  Takovému individuálnímu cvičení žáka a učitele šermíři říkají škola. A stejně jako v běžné škole, všechno nejde lehce a hned. „Na stání ve střehu si musíš zvyknout, vážně. A fleret musí dělat to, co chceš ty,“ přesvědčuje Richarda Sedlák. Asi se to snáz řekne, než udělá, ale to oba evidentně ví. Kluci se u trenéra střídají, zbylí mezitím vždycky cvičí sami, radí si a učí se od sebe navzájem. Atmosféra je pořád přátelská, ale soustředěná. Občas se ozve smích, ale jinak sálem zní hlavně řinčení zbraní a poznámky k boji a technice.
Čas běží a trénink se přehoupl do poslední třetiny. Standu a Martina, kteří jsou pokročilí, čeká takzvaný volný šerm. Zbylí zaujatě přihlíží a komentují. „To bylo dobré,“ chválí je co chvíli trenér. Soupeři se soustředí, ale je vidět, že nejde o boj nepřátel na život a na smrt. „Promiň, musel jsem zjistit, jestli jsi z masa a kostí,“ omlouvají se vzájemně kluci za zásahy. Celý zápas je hodně rychlý, výpad střídá výpad. Jak se u toho ještě zvládají smát a bavit, zůstane pro laika asi záhadou. Kdo by se jí však chtěl pokusit přijít na kloub, má možnost každé pondělí. Třeba jej pak tento gentlemanský sport chytne také.

Marie Málková

Související článek naleznete na: http://stisk.blog.idnes.cz/c/130512/Sportovni-serm-zaziva-renesanci.html

Sportovní šerm očima trenéra Arnošta Sedláka:
„Šerm je velice krásný, tradiční sport, který vznikl dávno předtím, než byl kdokoli z nás na světě. Vychází ze šlechtického bojového umění, sport se z něj stal až časem díky Angličanům.  Hodí se pro každého, kdo má dostatečnou psychickou vytrvalost. Výcvik šermíře totiž trvá poměrně dlouho, nepočítá se v řádu týdnů ani měsíců, ale let. Jistě je důležitá i fyzická kondice, ale psychika hraje ještě podstatnější roli. Když někdo chce šermovat jen kvůli zlepšení fyzičky, pošlu ho raději do posilovny. Naučit se to může každý, ale musí mít trpělivost. Většina zájemců odpadne do roka, vydrží jich v průměru deset procent. Ale těm pak můžu slíbit, že se skutečně naučí ovládat vlastní tělo a koordinovat pohyby.“

Dělení zbraní:

KordFleretŠavle