Na výstavu o normalizaci se davy příliš nehrnou

Výstava Normalizaci navzdory, mapující osudy odvážných brněnských disidentů, je v Dietrichsteinském paláci k vidění již od pátého června. Lidé na výstavu příliš nehrnou.

Brno – Cyklostyl, tedy přístroj na rozmnožení dokumentů, autentické kamerové záběry z okupace Brna v roce 1968 i fotografie ze Sametové revoluce o dvacet let později. Jen zlomek toho, co obsahuje výstava Normalizaci navzdory. Návštěvníků však nepřichází mnoho.
„Denně sem chodí kolem dvaceti lidí,“ odpověděla na dotaz o počtu návštěvníků průvodkyně Moravského zemského muzea Markéta Otáhalová. „Většinou jsou to návštěvníci, kteří navštíví zároveň i jiné expozice. Docela mě překvapuje veliký počet cizinců, kteří tomu nemůžou rozumět, protože popisky v angličtině nemáme,“ řekla Otáhalová. 

Výstava Normalizaci navzdory je svého druhu velkým unikátem. Obsahuje totiž osobní fondy a dokumenty od mnoha disidentů jako Pavel Kohout, Jelena Mašínová či Milan Uhde. Tyto autentické výpovědi, jako korespondence mezi disidenty, či rozsudky odnětí svobody, doprovázejí informační panely o dvou desetiletích v historii naší země, která jsou známa jako desetiletí normalizační. Toto období, jež začalo po roce devatenáct set šedesát osm, je charakteristické svou společenskou strnulostí a rezignaci většiny občanů na veřejný život v Československu. Ačkoliv mnoho obyvatel s režimem nesouhlasilo, otevřeně se to nebáli vyjádřit pouze zmínění disidenti - skupina lidí vyjadřujících nesouhlas s komunistickou ideologií státu. 

V české společnosti se však o normalizaci příliš nemluví. „Není se také co divit, kdo byl za normalizace už dost starý, musí nejspíš dodnes vnitřně řešit, proč chodil k šaškárně zvané volby a nevystupoval proti,“ prohlásila Jana Soukupová, novinářka a autorka dvou knih s normalizační tématikou. Soukupová, jako bývalá brněnská disidentka, znala většinu osob, o nichž se výstava zmiňuje, nicméně k expozici měla své výhrady. „I když jde o zdánlivě nezatraktivnitelné téma, tato podoba výstavy patří k těm velmi málo záživným. Určitě by se dala udělat sofistikovaněji,“ dodala Soukupová. 

Výstava Normalizaci navzdory také seznamuje návštěvníky s fenoménem takzvané podzemní univerzity. V rámci kurzů této niverzity do Brna přijížděli britští a francoužští profesoři, aby několika jedincům přednášeli zejména o humanitních vědách bez ideologických přílepek přímo v disidentských bytech. Tak se českoslovenští disidenti seznámili s velikány jako Jacques Rupnik, nebo Roger Scruton, kteří byli na každém kroku sledování příslušníky StB. 
Výstava Normalizaci navzdory, která bude přístupná až do desátého listopadu, navazuje na dlouhodobou výstavu o Chartě 77 v prostorách Ústavního soudu v Brně, která byla instalována v únoru roku 2012 (první veřejné vystavení originálu Charty 77) a následně v září ve Vídni.

Autor: Jakub Šustr