Na palubě nachodíme někdy i deset kilometrů, říká letuška u společnosti Emirates

Kamila Kleskeňová už tři roky pracuje u letecké společnosti Emirates, která sídlí v Dubaji. Díky své práci procestovala už skoro celý svět. Nejvíce se jí líbí v Asii, Seychelách a Mauriciu.

Čtyřiadvacetiletou Kamilu Kleskeňovou zlákala na práci u jedné z největších leteckých společností kamarádka. A to během jejího studia v Olomouci. Jakmile získala bakalářský titul na Palackého univerzitě, vydala se vstříc svému snu o procestovaných dálkách. 

Zažila jste při letu krizovou situaci, kdy vás samu popadla panika?

Musím zaklepat. Jediné, na co si vzpomínám, je „rejected landing“ před pár měsíci. Letadlo už přistávalo a najednou nad zemí začalo znovu prudce stoupat. To nebyla ale krizová situace, jen zrovna přistávalo příliš mnoho letadel, a proto nás věž poslala udělat ještě pár koleček navíc. Pak drobné zdravotní problémy, jako  omdlévání a zvracení pasažérů, to je při každém druhém letu.

Myslíte, že práce u Emirates je náročnější než u české letecké společnosti?

Stoprocentně. Zaprvé kvůli fyzické náročnosti. Děláme nejdelší přímé lety na světě. To, co je pro českou společnost dlouhý let, je pro nás odpočinková „rychlovka“. Zadruhé pravidla týkající se vzhledu. Máme předepsanou barvu laku na nehty, rtěnky i podprsenky. A třetí důvod je vzdálenost od domova. To je náročnost především psychická.

Máte jako zaměstnanci slevy na letenky?

Ano, to je jedna z mnoha výhod. Letenky máme za hubičku pro sebe i rodinu. Ale i pro kamarády můžeme využít speciální možnosti zvýhodněných letenek.

Jaká je vaše oblíbená destinace?

Já jsem člověk, kterému se líbí skoro všude. Celkově mám ráda Asii, nejvíc Bangkok, Singapur, Kuala Lumpur. A pak samozřejmě Mauricius a Seychely.  

Je vůbec nějaké místo, které chcete vidět a ještě jste se tam nedostala?

Ráda bych viděla Rio De Janeiro a Buenos Aires. A plánuji dovolenou na Maledivách, ty mi také ještě chybí na seznamu.

Můžete si vybírat destinace, kam poletíte?

Můžu zadávat své požadavky do systému, někdy mi je splní, někdy ne. Ale co dělám pokaždé, je to, že si měním lety s ostatními zaměstnanci. Kam se člověk dostane, záleží hodně na vlastní šikovnosti. Většinou se mi daří vytvořit měsíc podle vlastních představ.

 

Stihnete vůbec místa, kde zrovna přistanete, projít?

Záleží na destinaci. Například v Evropě máme běžně volno čtyřiadvacet, v Americe osmačtyřicet a v Kanadě dvaasedmdesát hodin. Možná se to nezdá, ale i za ten jeden den se toho dá stihnout hodně, jen to musí člověk dobře naplánovat.

Jak dlouho trval váš nejdelší let?

Šestnáct hodin. Brr. Do San Francisca a Los Angeles. Na paty jim šlape Dallas a Houston, kde se letělo patnáct a půl hodin, a Sydney, tam to bylo čtrnáct hodin.

Kdy vás poprvé napadlo přihlásit se na konkurz u Emirates?

Nápad se zrodil koncem roku 2011, když jedna z mých nejlepších kamarádek uspěla u jejich konkurzu. V té době jsem ale byla ve druhém ročníku na vysoké a to pro mě byla priorita. O rok později jsem měla bakaláře hotového a už mi nic nebránilo v cestě.

Jak probíhal konkurz?

Konkurz trval tři dny a měl celkem pět kol. Do prvního kola nás přišlo asi sto šedesát, v posledním nás zůstalo dvanáct.

Co bylo náplní jednotlivých kol?

Hlavní náplní byly skupinové aktivity a anglický test. V jednom kole jsme byli například rozdělení do menších skupinek asi po dvanácti lidech a sedělo se v kolečku. Rozdali nám kartičky s obrázkem nějaké věci a měli jsme za úkol přede všemi říct, na co se daný předmět dá použít kromě toho, na co se používá běžně. Já třeba dostala obrázek ramínka na šaty.

Co další skupinové aktivity?

Potom jsme měli například reagovat na recruiterky, které představovaly rozzlobeného zákazníka ve firmě s nábytkem, kde obsluhujeme. Po každém kole jsme šli na chodbu, recruiterky se poradily a za půl hodiny nám vždy rozdaly obálku s verdiktem, jestli postupujeme dál.

Jaká jsou hlavní kritéria pro to, aby uchazeče v Emirates zaměstnali?

Podmínkou je dosáhnutí jednadvaceti let, vzdělání minimálně s maturitou, dobrá angličtina, žádné viditelné tetování, piercing nebo jizvy. Je nutné také příjemné vystupování a schopnost dosáhnout dvě stě dvanácti centimetrů na špičkách.

Jak dlouho potom trvá, než vás pustí k samotnému létání?

Dva měsíce trvá trénink.

Co všechno tenhle přípravný trénink zahrnuje?

Byl rozdělen do několika částí, písemných i praktických, a z každé části jsme skládali zkoušku skoro každý den. Tak poctivě jsem se neučila ani na státnice. Na druhou stranu to bylo zajímavé a lezlo do hlavy samo. Vzpomínám na to období ráda. Celý únor a březen jsem měla nastavený budík na osmou hodinu ranní, do oběda jsem se učila a po obědě jsem až do půl dvanácté v noci trávila čas ve výcvikovém středisku. Do dvou do rána jsem potom dělala úkoly a ráno zase od znova, celé dva měsíce pět dní v týdnu.

Může po roce letuška od společnosti odejít?

Může odejít kdykoli. K ničemu se nezavazuje.

Co všechno obnáší vaše práce na palubě?

Můj let vždy začíná na naší centrále briefingem, kde se seznámím s dnešní posádkou. S kolegy a s piloty. Autobus nás poté odveze k letadlu a asi za hodinku začínají chodit pasažéři. Servis je rozdělen do částí, co musíme udělat před odletem, během letu, před přistáním a po přistání. Kamarádka používá krokoměr a například při běžném evropském spoji nachodila kabinou skoro deset kilometrů!

Máte vytipované chování pasažérů na jednotlivých trasách letu?

To víte, že mám. Po téměř třech letech naprosto přesně vím, jak bude let probíhat a jaké pasažéry budeme mít.

Kolik je u Emirates zaměstnáno Čechů?

Z celkového počtu dvaceti tisíc letušek a stewardů dohromady asi šest set.

Jaký je život v Dubaji?

Odcházím po probuzení a vracím se večer. Mám to město velice ráda, člověk se nikdy nenudí. Pokaždé když mám den volna, potkám se s přáteli, chodíme do nádherných resortů k bazénu a na pláž. Jako zaměstnanci Emirates máme přístup do špičkových posiloven, čehož taky dost využívám.

Kolik dnů v roce máte dovolenou?

Oficiálně máme třicet dní dovolené na rok. Jak už jsem ale zmínila, daří se mi měnit lety s ostatními letuškami, stejně jako získávat extra volné dny navíc. Od loňského října jsem měla každý měsíc týden volno. Většinou v tom čase jedu domů nebo na dovolenou.

Tereza Hrabinová

 

Autor: Stisk Studentský deník | úterý 27.10.2015 12:07 | karma článku: 27,34 | přečteno: 2948x