Na dvaapadesát vteřin vězněm. Za Tibet

Padesát dva let uplynulo od doby, kdy bylo tibetské národní povstání potlačeno čínskou armádou. Padesát dva vteřin dnes mohli strávit návštěvníci Dne Tibetu v kleci instalované na Moravském náměstí v Brně.

Po několika slunečných dnech je tu opět zatažená obloha a k tomu kapky prvního jarního deště. Brněnskými ulicemi se hemží davy lidí. Spěchají z práce, ze školy, aby se co nejdříve ocitli v pohodlí svého domova. Navzájem se míjejí, aniž by si pohlédli do tváří. Jen málokdo z nich si vzpomene, co je dnes vlastně za den.

Před Místodržitelským palácem na Moravském náměstí právě vzniká klec o rozměrech dvakrát jeden metr, která by jim to mohla připomenout. Začínají se kolem ní tvořit hloučky prvních zvědavců. Záhy se dozvídají, o co vlastně jde. Klec sem instalují členové brněnské skupiny Amnesty International za účelem připomenout čínskou nadvládu nad tibetskými oblastmi. Na dnešní datum totiž připadá Den Tibetu. Akce, jež má upozornit především na porušování lidských práv v této zemi.

„Od násilného potlačení tibetského národního povstání uplynulo přesně padesát dva let," sděluje členka skupiny Amnesty International Lucie Paseková. S tím souvisí letošní podtitul události Padesát dva vteřin za Tibet, ale i hlavní nápad organizátorů. Zájemci, kteří na happening s klecí dorazili, se na padesát dva vteřin stávají dobrovolnými vězni a přicházejí tak na tuto dobu o svou svobodu. „Když si člověk zkouší představit, že uvěznění lidé takto tráví dlouhé roky, je to strašné," říká bezprostředně po svých dvaapadesáti sekundách studentka Šárka Maršálková.

V tu dobu už je kolem shromážděna spousta lidí. Někteří sem zašli cíleně, jiné prostě jen přilákalo nevšední dění. Zatímco se další dobrovolník tísní v dřevěné kleci, ostatní návštěvníci si prohlížejí cestu, jíž tvoří stopy vystřižené z červeného papíru. Na mokré zemi se kromě nich nachází osm krabic s příběhy Tibeťanů, kteří přišli o život v souvislosti s porušováním lidských práv. Texty doplňují předměty, části oblečení, pantofle či šátky, které mají zavražděné osoby ještě více personalizovat a přiblížit návštěvníkům akce.

„Pojetí akce je zajímavé, přesto nerozumím tomu, proč je tolik pozornosti věnováno právě Tibetu. Vždyť i jinde na světě se porušují lidská práva," komentuje happening student Marek Lajtkep. „Ačkoli se podle mě lidská práva porušovat nepřestanou, ani v Tibetu, ani jinde na světě, protože tu vždy bude nějaká utlačovaná menšina, věřím, že podobné akce mají smysl. Pokud se ale všichni budeme tvářit tak, že se nás to netýká, nezmění se nic," argumentuje Šárka Maršálková a bez váhání podepisuje dopis určený čínské vládě s žádostí o propuštění Tibeťana, dokumentaristy a bojovníka za svobodu Dhondupa Wangčchena. Ten byl v roce 2009 zatčen za údajné podvracení státní moci. Od té doby se organizace Amnesty International snaží o jeho propuštění.

Odvážlivců, kteří se do klece vydávají, neubývá, ba naopak. Jedním z nich je i Jiří Suchánek, kterého akce zaujala, když procházel kolem. „Situaci v Tibetu příliš nesleduji, ale pokud mám příležitost dozvědět se něco víc, rozhodně toho využiji," říká a rozbaluje si svůj koláček štěstí, který od organizátorů dostane každý, kdo akci svým krátkým pobytem v kleci podpoří. Šestnáctiletý Viktor Janík má ze své odměny skutečnou radost. „Prvním problémem pro nás všechny není učit se, ale odnaučovat se," předčítá nahlas svým přátelům vzkaz zapečený v koláčku.

Po dvou hodinách nebe ještě více zešedlo, naštěstí už ale neprší. Moravské náměstí se pomalu vylidňuje, organizátoři začínají balit. S výsledkem letošního ročníku Dne Tibetu mohou být spokojeni. Na problematiku se jim opět podařilo upozornit, navíc docela originálním způsobem. Snad z klece nezapomněli propustit i toho posledního odvážlivce.

Autor: Veronika Udatná

Další články najdete na http://munimedia.cz/kurz/stisk/