Muslimové nechtějí být ztotožňováni s teroristy

Pokud je nárok Izraele na existenci oprávněný, mělo by se změnit uspořádání celého světa. To si myslí Muneeb Hassan Alrawi, předseda brněnské muslimské obce.

Predseda Islámské nadace v Brne Muneeb Hassan Alrawi.Foto: Jan Blinka

Brno - Islámská nadace v Brně je jedinou organizací v České republice, která spravuje muslimskou modlitebnu mešitu. Ta však neslouží jen náboženským obřadům, ale také jako místo k setkávání a vzájemnému poznávání muslimů s nemuslimy. „Snažíme se vést dialog. Pokud se do něj nezapojí každý z nás, budou se angažovat jen extrémisti," říká Muneeb Hassan Alrawi.

Vaše nadace se aktivně zapojuje do různých mezináboženských fór a diskusí, lze toto sledovat i v muslimském světě?

Zrovna dnes probíhá v Istanbulu setkání civilizací s účastí amerického prezidenta. Nezdá se to, ale v islámském světě spolu žijí muslimové, křesťané a židé jako sousedé bez větších problémů. Fórum se svolá, až když je potřeba něco řešit. A tento impulz přichází většinou ze Západu.

Takže vidíte spíše střet mezi Východem a Západem, než mezi islámem a křesťanstvím?

Ano, protože všechna náboženství jsou východní. I křesťanství vzniklo na Blízkém východě, v Palestině. Takže je to skutečně střet civilizační, nikoli náboženský.

Na vašich internetových stránkách se píše, že lidská práva jsou zjevené zákony, které lidem propůjčil sám Stvořitel, a které tudíž nelze svévolně měnit. Jaká jsou lidská práva z pohledu islámu?

Islám se v mnohém shoduje s Listinou základních práv. Pro muslimy jsou nezcizitelná práva na život, na čest, na vlastnictví, na sociální zajištění v případě stárnutí nebo handicapu. Důležité je také právo na svobodu, islám totiž zakazuje otrokářství. Některá práva islám dával již dávno před Deklarací lidských práv.

V čem se naopak liší muslimské pojetí lidských práv?

Islám se třeba dívá jinak na homosexualitu. Na Západě je to něco běžného, ale podle islámu to je hřích. Podobný názor mají ale také judaismus a křesťanství. Ani církev není homosexualitě nakloněná.

Dění na Blízkém východě ovlivňuje proizraelská lobby

Dá se na muslimské země dívat jako na jednotné uskupení států?

Zvláště po britsko-francouzském kolonialismu se muslimský svět hodně rozdělil. V poslední době však začínají rozdíly mezi obyčejnými lidmi pomíjet. Lidé touží, aby byli sjednoceni pod jednou střechou.

Muslimové by tedy chtěli jednotný stát?

Dá se říct, že ano. Donedávna byly mezi samotnými muslimy rozdíly, existovalo mnoho náboženských škol a odnoží, dnes se tyto vnitřní praskliny zacelují. Během posledního roku se navíc mnoho obyvatelů islámských států zhlédlo v Turecku a v jeho vládě.

Takže Turecko je chápáno jako mluvčí muslimských zemí?

Žádná garnitura nechce, aby ji reprezentoval jiný stát, ale prostí lidé to tak berou. Asi šedesát procent obyvatel vidí v Turecku svůj vzor. Dnešní turecká vláda je na jedné straně proislámská, ale na druhé straně demokratická. A umírněná. Muslimové nechtějí být ztotožňování s extrémisty. Podívejte se na bin Ládina. Ten k sobě moc muslimů nepřitáhl, protože je jim jasné, že tudy cesta nevede.

Jak se ostatní muslimské státy dívají na Írán? Sdílejí obavy Západu?

Írán může vyvolat nepokoje ve státech s šíitskou minoritou, jako jsou Spojené arabské emiráty nebo Saudská Arábie. To je všechno. Muslimové v něm nevidí tak velké nebezpečí jako Evropané a Američané, jejichž pohled je trochu zkreslený, a to hlavně kvůli vlivu proizraelské lobby.

Takže si myslíte, že obavy Západu z íránského nebezpečí jsou zbytečné?

To je stejné jako s Irákem. Někdo celou věc nafoukl. Západní vlády už skoro viděly na obloze lítat Saddámovy rakety. A když tam vtrhli, tak žádné nenašli. A zbraně hromadného ničení už vůbec ne.

Když jste zmínil válku v Iráku, jak se na spojenecký zásah jako Iráčan díváte?

Já jsem invazi odsoudil ještě před jejím vypuknutím. Všude jsem říkal, že to je lež, že nejde o demokracii, že nejde o zbraně hromadného ničení. Pravým důvodem byla ideologie. Irák totiž prosazoval myšlenku, že arabská půda patří Arabům. V této válce šlo o zájmy Izraele, zbrojařských lobby a lobby kolem George Bushe. Válka byla zbytečná a bude trvat minimálně padesát let, než budou Iráčané žít jako den před invazí. Kurd vedle Araba, šíita vedle sunnity.

Paralela mezi osudem Palestinců a Indiánů

Nedávno vyšel v Mladé Frontě rozhovor s izraelským prezidentem Šimonem Peresem, který v něm řekl: „Hamas není politickou skupinou, schopnou kompromisu, ale nábožensky založenou organizací, pro niž kompromis neexistuje." Souhlasíte s tím?

Kdepak. Hamas je politická strana, která se zúčastnila demokratických voleb. No a co, že je muslimská? Vždyť i izraelská ortodoxní strana Šas spojuje politiku s náboženstvím. Hamas pro Palestince představuje určitý program, a to, že je muslimský, je podle mě druhotné. Prvotní je to, co chce a co mu vadí. Jeho voliči nechtějí nic víc než říct Peresovi: „Vrať se do Polska a nechej tuto půdu nejen místním Arabům, ale i židům, kteří tady žili dřív." Hamas bojuje za práva těch, kteří jsou dnes bez státní příslušnosti a bez domova.

Ještě jeden výrok Šimona Perese: „Kdo se ptal nás v dávných dobách téměř před půldruhým tisícem let, jestli tu chceme mít Araby? Byli jsme tu přece dříve než oni." Myslíte si, že je takovýto nárok oprávněný?

Pokud ano, tak bychom měli změnit uspořádání celého světa. Jestli si Peres za svým výrokem stojí, tak by měl říct svým americkým přátelům, aby se stáhli z Ameriky. Indiánů se taky nikdo neptal, jestli chtějí přijít o své obrovské území. Ať se tedy Američané vrátí do Starého světa! Navíc ze Starého zákona víme, že když došel Mojžíš z Egypta do Palestiny, musel bojovat proti místním kmenům, kteří tam žili dříve. A to byli arabské kmeny, které přišli z Arabského poloostrova, takže kdo tam byl vlastně první?

Jan Blinka