Můj názor je správný, protože jsem hezká!?

Novinář napíše publicistický článek, bloger trefnou poznámku a už je oheň na střeše. Rozhořčení čtenáři se až nepříčetně rozohňují nad výmysly pisálků a všechny je hází do jednoho smrdutého pytle.

Mám pro vás novinku, vážení diskutující, každý má právo vyjádřit svůj názor. I vy. Ale držme se jisté úrovně, kde si navzájem nebudeme nadávat a urážet. Vždyť přece argumentace musí být podložená. A to, že je autor škaredý nebo mladý, není pádný důvod, proč je článek i názor tvůrce scestný.

Lidem bez žurnalistického vzdělání teď vysvětlím pár slovíček. Zpravodajské žánry jsou ty, kde jsou uvedena přesná, podložená data a údaje. Taková zpráva obsahuje minimálně dva zdroje, které se ve článku citují, a nikdy se tam neobjevuje názor autora. Publicistické žánry jsou opakem těch zpravodajských. To znamená, že autor uvádí svůj názor, byť je jakkoliv bludný. Dozvědět se to lze hned na prvních novinářských přednáškách. Možná i vy byste měli aspoň jednu takovou navštívit, abyste se v diskuzích neztrapňovali.

Obzvlášť plodné jsou diskuze pod politickými články, a i když je téma diametrálně odlišné, vy milí diskutéři, si vždycky najdete cestu, jak si zanadávat na vládu, na lidi, na historii, prostě úplně na všechno. Ano, to vám jde nejlépe, kritizovat a házet na ostatní špínu. Ono se dobře odsuzuje cizí text, ale prosím vás, vždyť vy ani nedokážete napsat obstojný komentář, natož, aby z vašeho pera někdy vzešlo něco víc, než tři nesmyslné a urážející věty.

Má rada tedy zní, nejdřív přemýšlejte, potom pište. Tak a teď jsem vás hodila do jednoho smradlavého pytle a očekávám četné duchaplné komentáře.

Hripsime Zohrabyan

Příklad diskuse (zdroj: YouTube.com):