Krojované hody jsou stále oblíbenou součástí života lidí nejen na Slovácku, ale i v mnoha okolních obcích Brna. Termín hodů je v každé obci jiný, na vesnicích se obvykle odvozuje od svátku patrona vesnice.
Ve čtvrtek odpoledne začíná příprava a muži z vesnice jdou pokácet strom, který se stane májí - symbolem hodů. Zpravidla jde o jehličnatý strom vysoký přes dvacet metrů. Čím je máje vyšší, z tím větší dálky bude vidět, že se v obci slaví. Když je strom na zemi, muži ořezávají větve a kůru, nedotčena zůstává pouze špička.
V pátek již čeká účastníky přípravy hodů nabitější program. Muži převážejí máji na náves, přičemž je tradicí zastavit se ve všech po cestě ležících hospodách. "Hospodští hádají, kolik metrů má máje. O kolik neuhodnou, tolik metrů piv musí postavit na stůl," přibližuje jednu z místních tradic Tomáš Páleník z Drásova. Odpoledne se dějištěm slavností rozléhá zpěv lidových a hodových písní jako „Čí só hode“ nebo „Vínečko bílé“ a máji lemuje čím dál tím větší doprovod.
Na návsi ženy zdobí špičku máje pestrobarevnými stuhami a krepovým papírem. Jakmile jsou hotovy, přijdou na řadu opět muži a stavění máje. Její spodek směřují do předem vykopané díry, vršek napřimují. V Senticích pomocí techniky, v Drásově tradičněji dlouhými bidly. Po postavení a upevnění symbolu hodů přichází na řadu jeho hlídání, a to až do rozbřesku následujícího dne. V průběhu noci stárci, čili muži, kteří budou na hodech tančit, roznáší malé nazdobené břízky a tyto májky umisťují před domy stárek, svých tanečních partnerek.
V sobotu dopoledne se již stárci a stárky převlékají do krojů a v doprovodu cimbálovky a vozu s koňmi obcházejí vesnici. U každého domu zvou jeho obyvatele na hodovou zábavu, nabízejí víno, koláčky a tanec. To vše pod vedením hlavního stárka, kterého si chasa vybere předem ze svého středu, a který má spolu se svou stárkou celé hody na starosti. „Je to práce, ale zároveň velká zábava, kterou žije celá vesnice,“ říká letošní sentický hlavní stárek Tomáš Koláček.
Vrcholem slavení je sobotní hodová zábava. Na té přebírá hlavní stárek od starostky hodové právo, dávající mu hlavní slovo v pořádání zábavy. V době večera stárkové a stárky tančí tradiční Moravskou besedu a i mimo ni si od parketu neodpočinou, protože kapela hraje převážně polku a valčík a ctí krojovaných je zatančit si za večer na co nejvíce písní, a vychutnat tak hody do posledního tónu. A také do poslední kapky, protože další ctí krojovaných je neodmítnout pozvání na sklenku vína či jiného nápoje povzbuzujícího chuť k tanci.
Více čtěte na stránkách munimedia.cz.
Filip Živný
