Mistryně světa v paraglidingu: Na létání vzduchem jsem závislá

Renata Kuhnová dělí svůj život mezi vzduch a zemi už od svých šestnácti let. Na mistrovství světa v paraglidingu v mexickém Valle de Bravo, které se uskutečnilo na přelomu ledna a února, se stala jedinou vítěznou ženou v pětičlenném českém týmu.

Renata Kuhnova je malokdy videt bez bryli a paraglidingove vystroje.Foto: David Ohlídal

„Na kurz seskoků padákem z letadla jsem si šetřila z peněz na stravenky.“

Do světa, kde převažují silné mužské nátury, poprvé nahlédla, když nastoupila na policejní školu. Nebyla to ale snaha stát se policistkou, která ji sem dovedla. Nýbrž touha dostat se ke kurzu seskoků padákem, které tu mohla vyzkoušet. „Kvůli nízkému věku jsem měla rok čekat, abych mohla absolvovat kurz. Mezitím jsem na něj šetřila schováváním peněz, které jsem měla na stravenky,“ s úsměvem popisuje

osmadvacetiletá Renata Kuhnová. Dříve však potkala skupinku kamarádů, která ji představila její celoživotní lásku - paragliding.

„Stála jsem nahoře a bála se, jestli dokážu zvednout paraglidingové křídlo nad hlavu.“

„První let z velkého kopce sice trval jen pět minut, ale nikdy na něj nezapomenu. Na ten kopec jsme se museli vlastnoručně vydrápat s těmi obrovskými batohy. Pak jsem stála nahoře a bála se, jestli dokážu zvednout paraglidingové křídlo nad hlavu,“ jiskří mladé ženě vzrušením oči. Trvalo to vše jen pár vteřin, pak se stala součástí nebeské klenby, kterou plula tak volně jak do té doby mohl jen pták. „Náhle se mi otevřel úplně jiný pohled na svět. Je to nepopsatelné. Splynula jsem se všudypřítomnou krajinou,“ ztišila svůj hlas, přivřela oči jako by těch pár neopakovatelných okamžiků prožívala znova.  Pak s sebou rychle cukne a tváří se, jako by nic. Opálení ji v usměvavém svěžím obličeji vytvořilo jemné pihy, které jí dodávají něžnost a jakousi hebkost. Málokdo by na ní na první pohled poznal, že neodmyslitelně patří do světa adrenalinového dobrodružství. Z létání pro zábavu se postupně stal její život. Dnes společně s kamarády vlastní paraglidingovou školu. Dřívější klidné plachtění pozvolna vyměnila za mnohem adrenalinovější závody. „Jsou mnohem dynamičtější. Neustále si nad sebou musím hlídat trasu i křídlo,“ přibližuje štíhlá sportovkyně 

„Je těžké uletět stokilometrovou vzdálenost, když z kopce odkud odstartujeme, kloužeme dolů.“

Během závodů v Mexiku se snažila co nejrychleji přeletět určenou denní trasu, stejně jako muži ze společného týmu. Dohromady za celé závody museli zvládnout trasu čítající zhruba tisíc kilometrů. Každý den se jejich výsledky sčítaly a určovaly

týmové pořadí. Člověku, který nádheru stovek padáků sleduje připoután k zemi, by se mohlo zdát, že jejich trasa nebyla předem určena. Opak je pravdou. Piloti se orientují podle vzdušných bóji viditelných jen na GPS, které každý z nich vlastní. Kolem bójí se otočí a co nejrychleji se vrací zpět do cíle. „Je těžké uletět stokilometrovou vzdálenost, když z kopce odkud odstartujeme, kloužeme dolů,“ objasňuje a přitom gestikuluje rukama. Snaha vystoupat co nejvýše za pomoci teplých stoupavých proudů vzduchu, je pak opět vystřídaná pozvolným klesáním. Občas může připomínat boj s větrnými mlýny. Renata Kuhnová tento boj společně s Tomášem Braunerem, Davidem Ohlídalem, Radkem Večeřou a Martinem Orlíkem vyhrála a z Mexika si odvezla zlato.

Místo			Paragliding
Brno						www.aircentrum.cz
						www.mpg.cz
Jeseníky	Jemm					www.jemm.cz

Irena Pohlová