MDŽ je svátek nikoli soukromý, ale politický

Den žen už se v Česku dávno nenese v duchu karafiátů a povinných poct „našim ženám“. Mezinároní den žen (MDŽ) je však především o politice a právech. Nejinak tomu bylo včera na Fakultě sociálních studií (FSS) Masarykovy univerzity.

Martina Kampichler je socioložkou na FSS.Barbora Janečková

Brno - MDŽ připadá na úterý 8. 3. a v kalendáři je mu připsán status významného dne. Ale jeho oslavy začaly už v pondělí. Krátce po druhé hodině odpolední odstartovala na FSS panelová diskuse o budoucnosti žen v politice. Jejich zastoupení ve vysokých funkcích i přes veškerý pokrok stále platí za velké téma, které je nutné řešit.

Žen je ve vysokých politických funkcích výrazně méně než mužů. Mezi zákonodárci napříč celým světem je asi devatenáct procent žen. V české poslanecké sněmovně je žen sedmnáct procent. Ve vládě není žádná. „Proto je potřeba o problému stále hovořit. Je nutné nechápat ženu jen jako voličku, ale také jako kandidátku a političku,“ uvedla moderátorka diskuse, politoložka Petra Zářecká.

Polovičním počtem žen ve své straně se mohou pyšnit Věci veřejné (VV). Poslankyně za VV Kristýna Kočí to pokládá za úspěch, který připisuje zejména faktu, že jde o stranu novou. „Není to ani tak tím, že bychom uplatňovali nějaké podpůrné kvóty. Spíš u nás nejsou tolik zažité stereotypní mechanismy, které by ženám ke vstupu do politiky bránily,“ odůvodnila situaci Kočí.

K tématu kvót, tedy opatření, která označují pozitivní diskriminaci žen, se debata stočila nejednou. „Kvótový systém úspěšně funguje v řadě zemí Evropy. I pro Česko jsou dobrou inspirací. Jsou totiž nástrojem, který může ženy povzbudit a vstup do politiky jim trochu usnadnit,“ vysvětlila europoslankyně za ČSSD Olga Sehnalová. Anna Putnová, poslankyně za stranu TOP09 však opáčila, že ne vždy jsou kvóty vhodně použitelné. „Taková opatření je možné zavádět v zemích, jejichž společnosti jsou na ně připravené. Česká společnost na ještě není příliš zralá,“ řekla Putnová.

Panelová diskuse nesla podtitul Femina – Rés publica?!. Zářecká, která se na organizaci podílela, původně uvažovala o názvu Gyno – Zoon politikon jako variaci na Aristotelova tvora společenského, homo – zoon politikon. Nakonec se však organizátoři rozhodli pro tento název. „Název Rés publica, neboli věc veřejná, můžeme považovat na narážku na to, že ženy jsou ve společnosti často objektivizovány, je o nich uvažováno jako o věech, proti čemuž již mnohé feministky v minulosti brojily. Důležitějším odkazem názvu je ovšem slovo ‚republika‘,“ popsala Zářecká.

Původní historie MDŽ odkazuje ke snaze získat veřejný hlas. Počátky byly spojeny s dělnickým hnutím. V současnosti MDŽ spojujeme s oslavami. Historicky se však váže k demonstracím, ve kterých ženy bojovaly za lepší pracovní podmínky a později také za vlastní rovnoprávnost.

„Dnes se MDŽ považuje za něco podobného, jako je například Valentýn. Ve skutečnosti je však svátkem nikoli soukromým, ale spíše veřejným,“ sdělila socioložka Lucie Jarkovská. Ženy podle ní v minulosti pořádaly politické akce, ale dělaly je spíš samy pro sebe. Zorganizovaly průvod, ve kterém zazněly hlasy, které neměly šanci zanívat jinde. V době socialismu se situace změnila. „Komunistické výbory se začaly předhánět v tom, který na MDŽ sežene větší hvězdu, kam přijede Gott a kam Vondráčková. Diktatura si tak podrobila aktivistický potenciál, který v sobě MDŽ původně měl,“ doplnila Jarkovská.

Jako socialisticky zprofanovaný svátek je však tento den vnímám dosud. Před pěti lety zazněl v senátu již několikátý návrh na vyškrtnutí MDŽ z kalendáře. MDŽ je však příležitostí veřejně debatovat o tématech současnosti, čehož byla diskuze na FSS důkazem.