Maturita je lehká, určitě „jidáš"

Je to stejné jako s řidičským průkazem. Některé věci by měly být určené jen pro ty, kteří na to mají. I maturita by neměla být automatickým zakončením každého středního vzdělávání. Když něco mají všichni, přestává o to být zájem.

Stála jsem v pobočce pojišťovny. Za přepážkou se na mě usmívala sympatická paní a přepisovala do počítače mou žádost o proplacení léčebných výloh. Na cedulce s jejím jménem se blýskala zkratka pro titul bakaláře. Stejně jsou na tom zdravotní sestry, které po absolvování střední školy musí chtě nechtě pokračovat na vysokou nebo vyšší odbornou školu. Práci totiž neseženou, pokud jim jméno nebude zdobit nějaký titul. A tak chodí na univerzity, navštěvují zbytečné přednášky o filosofii a historii psychologie, a znovu si zopakují všechny praktické věci, které už dávno umí. Proč? Protože maturita nestačí. A tak dělají maturanti práci nekvalifikovaných lidí a pozice pro středoškoláky zůstávají volné pro bakaláře. Kdo plánuje kariéru, bez inženýra nebo magistra se neobejde.

Dřív znamenala maturita jistotu lepšího života. Dnes je obtížnou formalitou a otravnou nutností. Kdo nemá maturitu, může opravdu už jen popadnout lopatu a jít kopat kanalizaci. A státní maturita společná pro všechny školy bez rozdílu tomu nasadila korunu, protože předpokládá, že studentovi gymnázia stačí stejné znalosti jako učňovi s nástavbou.

Maturita by se rozhodně neměla brát jako samozřejmost. Není jen zkouškou dospělosti ale hlavně testováním toho, jestli člověk má schopnost logicky uvažovat a umí se učit. Nepotřebujeme malíře pokojů, kteří umí vyjmenovat všechny barokní spisovatele. Nepotřebujeme prodavačky, které mistrně ovládají Shakespearova dramata. A už vůbec nám nemusí záležet na tom, jestli budoucí instalatér do podrobností ví, kdo to byl Jidáš a co udělal. Potřebujeme hlavně šikovné lidi, kteří umí svou práci. A těm by měl k získání slušného místa stačit výuční list.

Sociální sítě jsou zaplavené kritikami letošních maturantů, kteří si stěžují na obtížnost testu z českého jazyka. Říkají, že znalost biblických postav do češtiny nepatří. Sepisují petice a sborově nadávají CERMATu. Já si myslím, že maturitní testy, hlavně ty z našeho mateřského jazyka, nejsou ani zdaleka tak těžké, jak by mohly být. Hranice pro úspěšné splnění testu se pohybuje na čtyřiačtyřiceti procentech. Kdo se řádně připravil a dokáže chápat souvislosti, ten zvládne didaktickou část zkoušky bez problému. A kdo ji nezvládne… Inu, ten možná nepatří mezi ty šťastlivce, kteří zakončí středoškolské vzdělání maturitou.

Iveta Karousová