Lidé tleskali Havlovi a pískali na primátora

Je čtvrteční podvečer a na náměstí Svobody se začínají shromažďovat lidé. Kolem pódia a stánku s občerstvením, který organizátoři koncertu postavili vedle morového sloupu, je jich nejvíc. Zvuky zrovna laděných nástrojů věstí brzký začátek programu, který by měl zavzpomínat na dobu před dvaceti lety.

Jsou zde rodiny s malými dětmi, babičky, studenti, muži v drahých kabátech ale i plejáda podivínů a pouličních buřičů. Někteří z nich už čekání nevydrží a pokřikují na chystající se členy kapely Progres. Ti krátce po páté hodině opravdu startují koncert prvními dvěma písněmi. Jakmile dozní, přichází k mikrofonu s prvním projevem večera brněnský herec a režisér Zdeněk Černín. Ve své řeči vzpomíná na svou účast při listopadových událostech a na důvody, které jej k ní vedly. Pěkně podaný projev ale nechá promrzlý dav chladným.

Jako druhý přichází řečnit primátor města Brna Roman Onderka a z davu se ozývá pískání. Většina lidí nad ním však spíše zakroutí hlavou. Posledním z první vlny řečníku je sympatický Břetislav Rychlík. Ten se také evidentně těší největší oblibě publika. Připomene, že právě před dvaceti lety

jsme si vydobyli svobodu veřejně pískat i na primátora.

Následně se na scénu vrací Progres. Své hity hraje v podstatně delším bloku než na začátku. Někteří lidé se pohupují a občas si i s kapelou prozpěvují. O nějakém strhnutí davu ale rozhodně nemůže být řeč. Spousta lidí dnes přišla vysloveně „na Havla“. Davem začne systémem rychlé pošty projíždět jasné sdělení, že už jde. Žena stojící vedle si to pro jistotu řekne ještě jednou pro sebe, aby se ujistila. A skutečně. Ve večerní tmě se dá zpozorovat malý průvod v obležení fotografů. Václav Havel ve společnosti několika osobností přichází pozdravit Brno. První se však ujímá slova František Derfler a předčítá dokument vzniklý příspěvky významných osobností na téma Naděje v Čechách. Tento text si několikrát vyslouží potlesk a jde z něj poznat, že jej tvořily osobnosti s jasnými názory a místy i brilantním vtipem. Následně jsou lidé vyzvání k připojení podpisu pro zmíněné prohlášení.

A nyní už dostává prostor Václav Havel. Dnes je to poprvé, kdy jej vidím z takové blízkosti. Tento malý unavený pán, vlastně ještě menší než jsem si jej představoval, však jako by byl zhmotněnou nostalgií. Jeho přítomnost vyvolává euforii mezi lidmi nejrůznějšího věku a společenského postavení. Ve svém velmi krátkém pozdravu oceňuje současnou společenskou úlohu Brna a sklízí bouřlivý potlesk.

Následně je program na chvíli přerušen a spousta lidí náměstí opouští. Za několik desítek minut se ale rozezní hudba Michala Prokopa a kapely Framus Five a ti, kteří v mrazivém počasí vydrželi, se konečně dostávají do hudebního varu.

Koncert pro sedmnáctý listopad byl místy ospalý a bez atmosféry. Několik okamžiků ale nakonec přeci jen odněkud přiválo pár vzpomínek.

Miroslav Kynčl

 Prohlášení Naděje v Čechách a pozdrav Václava Havla si můžete poslechnout zde: