Kunovští Orli: Florbaloví amatéři vzlétli a zase spadli

Příběh týmu, který se přihlásil do nejnižší florbalové soutěže a dnes hraje před prázdnými tribunami pro jedinou věrnou fanynku. I tak je to ale baví.

Strela Davida Tvrdone v zápase s NivniciFoto: Pavel Oškrkaný

Skupina mladých mužů ve věku sedmnáct až třicet let postává na parkovišti před hasičskou zbrojnicí. Někteří z nich mají v ruce florbalové hokejky. Jsou to členové klubu Kunovští Orli.  Jedou hrát do Bojkovic. Ovšem ne s místním klubem. Každý tým uspořádá dvakrát za rok takzvaný turnaj, kde se sjede více týmů a odehrají se hned dva zápasy. Kunovice se utkají s Bystřicí pod Hostýnem a Nivnicí. Cesta z malého města u Uherského Hradiště téměř ke slovenským hranicím trvá přes půl hodiny. „Původně jsme chtěli jet vlakem, ale nakonec jsme se domluvili na autech, protože žádný nejel," vysvětluje vedoucí klubu Jiří Pochylý. Spolu s ním jede v autě také útočník Marek Körber. „Bystřicu jsme minule porazili, ale to jsme ještě vyhrávali," připomíná smolnou sérii. Jeho tým už čtyři zápasy v řadě prohrál. „Dřív jsme hrávali hobby soutěž a letos jsme se přihlásili do ligy české florbalové unie, takže i průběžné šesté místo je pro nás úspěch," dodává Pochylý.

V 8:20 už jsou Kunovjané na místě. Je to malá hala s netypickým stropem, lesklými parketami a tribunou. „Tady je to v pohodě," pochvaluje si dnes jediná fanynka Kunovic Martina Cukrová. „Ve Valašských Kloboukách byla zima, fandili jsme v  bundách," popisuje svůj zážitek z minula. Hráči se jdou převléct do kabin. Deset minut před devátou už vybíhají na hřiště. Cviky na rozhýbání, přihrávky, střely. To vše předvádějí prázdné hale. Na tribunách sedí kromě časoměřiče a věrné kunovické fanynky už jenom třetí brankář Orlů Vít Kusák.

Porazíme je, už půl roku nevyhráli

Ještě nezbytná kontrola totožnosti a zápas může začít. Všichni hrají s velkým nasazením. Na zpracování není moc času, florbalisti musí pálit bez přípravy. Občas se ozve trenérův pokyn střídat a útočníci běží poslušně na lavičku. První inkasují kunovičtí. Hráči na střídačce proto začínají povzbuzovat, občas se ozve i bušení do mantinelů. Patnáctiminutová třetina rychle ubíhá. Orli ještě do poločasu skóre otáčí. Strany hřiště i střídaček se mění za stavu 2:1. V krátké přestávce vysvětluje kunovický trenér Petr Bilík hráčům taktiku. „Bacha na hráče číslo čtyři, je hrozně rychlý. A střílet zezadu na brankáře!" přidává po minutovém monologu pár poznámek na závěr. Druhá třetina vyšla Orlům daleko lépe. V přesilové hře střílí další gól a poté zvyšují na 4:1.

„To ještě dáme, oni půl roku nevyhráli!" hecuje o přestávce své spoluhráče Bystřičan s číslem čtyřicet čtyři, které zhruba odpovídá i jeho věku. Poznámku berou Orli jako vtip. Tato slova se však záhy začínají naplňovat. Kunovický brankář Marek Horsák dostává dva góly a kouč Bilík si bere oddechový čas. Vypadá to, že pomohl. I když už se nehraje v rychlém tempu prvních dvou třetin, obránci se snaží poctivě odehrávat každý míček. Pro ně je zápas nejnáročnější. Zatímco útočníci točí dvě formace, obránci jsou pouze tři. „Normálně je nás pět až šest, ale někteří jsou nemocní nebo se učí na maturitu," objasňuje ve chvíli odpočinku bek Radek Škrášek. Nicméně minutu před koncem, při power-play soupeře, obrana polevuje a Bystřice srovnává. Drama vrcholí třináct sekund před závěrečným hvizdem. Po neúspěšném útoku Orlů přichází break na druhé straně. Kunovičtí obránci už situaci nezvládají. Jeden hodí hokejku do brankoviště, od druhého se míček nešťastně odráží právě do ležící hole a následně do branky. Orli prohrávají 4:5. Dva hráči Kunovic gól neunesou a praští holí o mantinel, za což ještě dostávají trest dvě plus deset minut. Na konci utkání proti sobě mužstva nastoupí, zabuší hokejkami o zem a pozdraví se podáním rukou. Vítězný tým si poté plácá rukama nad hlavou.

Sponzor klubu - hospoda

„Jiří, měl bys na svazu domluvit, aby se hrálo jenom na dvě třetiny, to bychom všechno vyhráli," říká ironicky kapitán mužstva Michal Unčovský, ale do smíchu mu moc není. Stejně jako ostatním. Orli totiž podobně prohráli i předchozí utkání. Po krátkém rozboru zápasu Petr Bilík své svěřence propouští. „Máte volno, sraz je ve čtvrt na dvě. Zajděte si na oběd," končí trenér. „Po takovém výkonu by si zasloužili jenom chleba a vodu," vtipkuje Unčovský.

Po jídle se hráči vrací do tělocvičny. Někteří sledují v bufetu závod formule 1, jiní zápas svého příštího soupeře - Nivnice. Právě hraje s klubem Panthers Otrokovice B, který celou soutěž vede. Nivnice má na střídání pouze jednoho hráče, takže jí ve druhé půlce dojdou síly. Utkání končí 16:4 pro Otrokovice.

Podobný průběh má i utkání s Kunovicemi. Nivničtí jdou sice do vedení 1:0, ale ve druhé třetině nastřílí Kunovští tři góly a soupeř pouze sníží na 3:2. Ve třetí třetině už skórují pouze Orli. Zápas končí 6:2 a na unavených tvářích kunovických florbalistů je vidět radost. Po pěti zápasech jsou to oni, kdo si může na konci vítězně plácnout. Teď už je čeká jenom sprcha a odjezd domů do Kunovic. Po každém turnaji jdou do hospůdky U Pepy. Její majitel Josef Gomelský je sponzorem klubu a vždy jim připraví sponzorský dar - oběd. Většina členů klubu mu ale dělá docela dobrou tržbu. Ať je to po tréninku, zápase, v pátek nebo v sobotu. „Dneska moc slavit nebudeme, s předposlední Nivnicí to není žádná výhra, navíc nás příště čekají Panteři," uzavírá Marek Körber.

Pavel Oškrkaný