Křetínský s Babišem si rozdělili českou mediální scénu podle svých potřeb

Střet zájmů —  žhavě diskutované téma v českých médiích. Zejména díky ministrovi financí, podnikateli a majiteli mediálního koncernu MAFRA Andreji Babišovi. Není to ale jediný člověk, který je v tak do oči bijícím střetu zájmů.

Nejprve malé srovnání. Andrej Babiš je politik a vlastník mimo jiné dvou významných českých deníků, pro které jsou stěžejní politická témata — Mladé fronty DNES a Lidových novin. Daniel Křetínský je spoluvlastníkem AC Sparty Praha a taktéž spoluvlastníkem deníku Sport — jediného celostátního sportovního deníku na území České republiky. Máme dvě osoby s principiálně stejným problémem. Politik vlastní politická média a spoluvlastník sportovního klubu má pod palcem jediný sportovní deník.

Nechci tady oba pány hanit, že chodí každý druhý den do redakcí deníků a diktují žurnalistům, co mají a nemají psát. Tak to určitě není. Majitel si ale vybírá své lidi do managementu novin. Tady už samozřejmě problém může nastat. Nikdo si nevybere do své firmy člověka, o kterém bude vědět, že nebude dobře "dělat svoji práci".

Nepředstavujme si střet zájmů ani tak, že Mladá fronta bude tisknout třikrát do týdne rozhovor s Babišem. Spíše může nastat situace, kdy náhodou novinář napíše článek s vhodným tématem a pro svého majitele nebo klub ve vhodnou dobu. Může jít o kritiku ostatních stran před volbami. V druhé případě se může jednat o kritiku rozhodčích a tlak na fotbalovou asociaci před rozhodujícím zápasem.

Pokud chceme, aby noviny plnily svoji základní funkci, tedy aby byly hlídacím psem demokracie, nemůže je vlastnit člověk, který by měl být mezi prvními, jehož práci budou novináři kontrolovat.  Může se nám Babiš snažit vehementně namluvit co chce, ale když vidím, jak se vyjadřuje o České televizi (ta mu zatím naštěstí nepatří) po odvysílání reportáže, dovolující si ho nějakým způsobem kritizovat... Z tohoto důvodu nemůžu věřit tomu, že všichni "jeho" novináři o něm píší objektivně. Novináři nemusí čtenářům lhát, aby ovlivnili jejich mínění o dotyčném člověku. Stačí, když nějakým zprávám nepřikládají takovou váhu. Například je umístí na zadní stranu novin nebo nějaké informace prostě nezveřejní.

Na obranu Babiše je nutné říct, že lidé ho do politiky volili s vědomím, že je to podnikatel, vlastník skupiny MAFRA a všichni věděli, že hrozí obrovský střet zájmů. Jelikož voliči měli před volbami jasno, koho volí a všechny tyto informace věděli, nevyčítám Babišovi zhola nic.

Někdo si může říct, že ve sportu zas o tolik nejde a že tady střet zájmů nehraje takovou roli. Jelikož ve sportu jsou peníze až na prvním místě, nastává tu stejný problém jako v politice. Jak se může projevit střet zájmu ve sportu? Stačí tendenčně kritizovat rozhodčí, fukncionáře, stejný názor postupně začnou sdílet fanoušci a už nechybí nic k tomu, aby mohli být někteří lidi suspendováni nebo odvoláni. Nedělám si iluze. Náš fotbal určitě není čistý. Ale změníme ho k lepšímu tím, když bude jediný sportovní deník v zemi vlastnit spolumajitel nejbohatšího fotbalového klubu v zemi?

A co situace kolem pana Křetínského? Nedivím se, že mu jeho střet zájmů nepřijde ničím zvláštním, když je to v našem sportovním prostředí normální situace. Jeden příklad za všechny. Předseda českého fotbalu Miroslav Pelta je zároveň majitelem ambiciózního českého fotbalového klubu FK Baumit Jablonec. Člověk, který by měl být hlavou celého českého fotbalu, vlastní jeden z předních českých klubů.

Tento komentář je pouze krátkým zamyšlení nad tím, čeho jsme svědky a nechci nikoho obviňovat, že píše pro toho, nebo onoho. Jako společnost bychom podle mého názoru měli mít nějaké hranice a za ty bychom neměli jít. A jestli budeme považovat za normální, že ministr financí rozhoduje o zákonech, kterými se potom řídí jeho firmy a zároveň vlastní noviny, které by měly jeho práci kontrolovat? To už podle mě za onou hranicí je.

David Šibor