Nazdar komsomolci, kdo vás učí?

Já dneska chodím po zahradě, voda mi čachtá pod nohama, praskliny v zemi, které jsme na zahradě v tento čas mívali, nikde. Tak nevím, někdo si dělá srandu?

třebaže by výrazně pomohlo využít potenciál budov a vytvořit na nich tzv. zelené střechy.

.................

Slečno autorko, nebo pane autore, vy asi nestudujete stavařinu, že?

Jinak byste věděl (věděla), že ono to není tak snadné. To by již při vypracovávání stavebního projektu musel jeho autor s tím počítat a vyprojektovat takovou budovu na podstatně vyšší nosnost. Prostě by ta střecha musela být schopná ty tuny unést a to se týká i nosných zdí. A muselo by se do toho počítat mimo jiné i s tou hmotností té vody, která by se tam ocitla po dešti.

Šlo by to tak, že bychom s tím od zítřka začali počítat a že bychom od zítřka tak začali projektovat. Ale zpětně to aplikovat na již stojící budovy? Co by tomu řekli statici?

Máte pravdu, zelené střechy jsou další nesmyslné a krkolomné pseudořešení. Přitom stačí dešťovou vodu pouštět do země pomocí vsakovacích jímek či trativodů, a tam, kde to nejde, podpořit zádržné systémy co nejblíže místu dopadu srážkové vody. To lze udělat zpětně a není to nijak drahé.

Tak jako byly poslední: "...týdny zdánlivě deštivé..", bude i sucho jen "zdánlivé"?Hezké to sousloví "zdánlivě deštivé". To se nám asi zdálo že prší, ale ve skutečnosti bylo sucho.

To je reakce na výplod jiného novináře, který z toho, že letos na jaře je nižší hladina spodní vody než byla loni touto dobou, vyvodil, že déšť nepomohl a sucho se zhoršilo. Ve skutečnosti je to tak, že teprve loňské suché a parné léto celou situaci zhoršilo. Letošní srážkově nadprůměrná zima i vlhké jaro situaci mírně zlepšily, ale výpadek způsobený loňským létem dosud neeliminovaly.

Nicméně spousta jedinců prostě bude papouškovat nesmysly, místo aby se zamysleli nad tím, co vlastně říkají a čemu naslouchají...

Souhlasím. Co se týká zemědělství a tak zvané intenzifikace výroby, tedy zprůmyslnění zemědělství, je to systémový problém a pokud ho nebude řešit systém sám, nemá řešení. (mám na mysli monetárně tržní systém, neustálý růst, hodnocení kvality života podle růstu HDP a to vše v době, kdy už současný systém začíná být neudržitelný).

Co se týká ekologie vůbec, je moc peněz a energie (alespoň podle mě dostupných informací, tedy dle mého názoru) věnováno na druhotné odstranění ekologických problémů, tedy drastické snižování emisí (u aut a kotlů) a naprosto se ignoruje prioritní a hlavně funkční řešení, tedy přírodní cesta.

Na 1 m2 Země dopadá cca 1000 W sluneční energie. CO2 v ovzduší způsobí, že na 1 m2 dopadne o 3 W více, tedy celých 1003 W. Ano, v globálním měřítku je to dost.

Ale. Jeden strom spotřebuje za jeden rok 1,5 t oxidu uhličitého, zachycuje polétavý prach a dokáže snižovat i emise oxidů dusíku. Přitom 1 m2 stromu je schopen pohltit až 700 W sluneční evergie (tedy vlastně poměrně výkonná přírodní klimatizace).

Naštěstí jsou země, kde už to pochopili a vrací se k principům přírody viz https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rozpalena-aus... a také tady https://www.lidovky.cz/domov/biolog-pokorny-vetsin...

Sečetl jsem vodní srážky za posledních deset let ze statistiky ČHMI. Podle dlouhodobých dat mělo spadnout nějakých 6900 mm a ve skutečnosti za těchto deset let spadlo o 180 mm méně. Nechápu proto, kde se vzal údaj, že nám chybí roční množství srážek. Vláha v půdě chybí ze dvou důvodů a počasí bych z toho vynechal. První příčinou je půda zhutněná těžkou technikou a tím pádem s nedostatkem pórů umožňujících vsáknutí vláhy do nižších pater. Druhá příčina působí podobně. V půdě chybí život, který by v ní tvořil chodbičky, umožňující vtok vody. A třetí příčinou je, že ve vodě chybí organické zbytky (rašelina, hnůj, tlející zbytky rostlin), schopné v sobě vázat vodu.

Souhlas, kdo dnes provádí hlubokou orbu, je to drahé a spotřebuje to hodně nafty. A druhý problém vidím v tom, že prostě v půdě chybí rostlinné hnojivo a klasický hnůj jako takový, viz váš příspěvek

Podmítání, mělká orba a umělá hnojiva ruku v ruce s pesticidy a herbicidy (mj masívně používaných u řepky) činí půdu mrtvou.

Včera jsem jel na Cheb a zemědělci měli posekáno, nevím co to bylo , ale na zemi ležely úhledné řádky zelené hmoty zrčené nejprve do silážního žlabu a poté na bioplynky. To je ten problém. Tady není krmovo pro skot, ale hmota je do BPS. V tom je ta zrůdnost. Ne v řepce. I když ta mi také štve.

Na druhé straně svoji negativní úlohu hrají tzv. ochránci přírody, pod různými názvy a neziskovkami. Proto ta setuace na řekách - viz Labe, kde se prakticky znova zastavila lodní doprava, i když ta je ekologická proti silniční. Tvořily se tzv. suché poldry proti záplavám, voda nebyla zadržená protože postupně odtekla , ale byly vyčerpány dotace. Je to úplně stejné, jako byly meliorizace v padesátých letech, které sice něco málo vyřešily, ale budoucnost ukázala, že to nebylo zrovna to nejšťastnější řešení. Těch zvratů a převratných vynálezů, jeko je dnes třeba dešťovka, ukazuje na neschopnost, hlavně politiků, reálně a racionálně přemýšlet.

Jak víte, že úhledné řádky byly určeny do silážního žlabu a poté do bioplynek? Máte vůbec šajn o tom, o čem tady píšete? Vy jste dokonalý reprezentant konzumentů podobných žvástů. Nerozumíte ničemu, ale do všeho chcete mluvit a o všem jste přesvědčen, že je Vám jasné...

Jsem aktivní zemědělec a snažím se sledovat všechny informace kolem změny klimatu u nás. Bohužel většina článků je psána teoretiky a některé mají až formu poplašné zprávy. Ani autorka blogu nemá přesné argumenty-např.orba se nenahrazuje chemii .A řepka není to nejhorši, co v zemědělsví škodí. Daleko víc škodí dotace na výrobu energii ze zemědělských plodin-například na spalování pelet ze slámy. Sláma by měla zůstat na poli a přeměnit se na humus. Jinak můj největší pozemek s jednou plodinou má 6ha a řepku nepěstuji.

Vzal jste mi to z úst. Článek je plný efektních a stále dokola omílaných klišé, které nemají nic společného s realitou.