Za svůj aktivní přístup k uchování a rozvoji romské kultury mnoho dalšího převzal David Tišer Cenu Muzea romské kultury 2018. „Žijeme v nové době, kde je mnoho vzdělaných Romů. Je potřeba s těmito lidmi spolupracovat," říká Tišer.
Brno – Čtyřiatřicetiletý David Tišer je prvním romským LGBT aktivistou vůbec. Za svůj boj se stereotypy, za aktivní přístup k uchování a rozvoji romské kultury, nebo za uměleckou tvorbu a organizaci kulturního života převzal ve středu 24. října Cenu Muzea romské kultury 2018 z rukou veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové.
Začátky s LGBT aktivitou pro něj byly těžké. Nejprve musel navázat kontakt s komunitou a otevřeně vystoupit s tím, že je gay. Začal se s komunitou scházet, snažil si je získat, aby se mu otevřeli. Až za pár let mohl založit neziskovou organizaci Ara Art, která se zabývá podporou umění Romů a šíří povědomí o romské LGBT komunitě. Organizace také nabízí odbornou pomoc. „Byla to velmi dlouhá cesta, ale dnes už máme projektů pro LGBT romskou menšinu řadu,“ říká aktivista Tišer.
K tomu, že je gay, se přiznal ve dvaadvaceti letech. Největší oporu David našel ve své rodině, která mu se vším pomáhá. „Moje máma byla dlouho rodičovským konzultantem v mé poradně, kde se na ni obraceli rodiče homosexuálních dětí,“ říká čtyřiatřicetiletý Tišer. Podle něj je lepší, když si mohou heterosexuální rodiče popovídat mezi sebou a v organizaci už pracuje celá řada takových žen i mužů. Romská společnost ale není jednolitá. V některých rodinách homosexualita opravdu není problém jako v Davidově případě. Někteří však takové štěstí nemají, jako je tomu v případě Davidova přítele. Odvezli ho na pole, a tam ho zkopali. Utekl a 12 let se svojí rodinou neviděl. „A kvůli těmto lidem to děláme. Nechceme nic uměle vytvářet, ani nic obrovsky propagovat. Jen chceme pomoct lidem, kteří to potřebují a otevřít prostor pro diskuzi,“ vysvětluje Tišer.
David Tišer se angažoval také v politice. V roce 2017 kandidoval do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených. „Je velmi komplikované něco změnit, když nemáme moc. A tím nemyslím pouze proto, že nemáme vlastní politiky. To by bylo jistě geniální, ale hlavně jde o to, že tu chybí participace Romů na různých úrovních,“ říká Tišer. Věří, že je potřeba aktivně zapojovat experty a odborníky Romy. „Když objíždím města, tak mnohdy v expertních skupinách není ani jeden Rom. Baví se o problematice Romů a nikomu to nepřijde divné. Když se bavíme o Romech, tak jsou u nás odborníkem vlastně všichni,“ doplňuje ironicky. To je prý potřeba změnit. „Žijeme v nové době, kde je mnoho vzdělaných Romů. Je potřeba s těmito lidmi spolupracovat a být si rovni,“ sděluje Tišer.
V organizaci Ara Art vznikly zatím tři autorské hry. První je drama Guľi daj (Sladká máma), která je obdobou české Polednice. Součástí hry jsou záběry z pogromů proti Romům v letech 2010-2012. Další hrou, kterou v Ara Artu aktivisté nastudovali, je oddychová pohádka Čirikloro, aneb Co říká ptáček. „Na pohádku se chodily dívat děti všech ras se svými rodiči. Všichni seděli vedle sebe. Rodiče i děti si povídali. To bylo opravdu něco neuvěřitelného. Došlo mi, že pohádka je nejlepší integrační prvek,“ říká David Tišer. Zatím poslední hrou divadla je minimalistické představení s názvem …a zase jsme spali Pindral. Sám David si zahrál v divadelní hře Můj soused, můj nepřítel, za kterou byl v roce 2011 nominován na cenu Alfréda Radoka.
Tišerova organizace spolupracuje s festivalem Prague Pride a také pořádá mezinárodní romskou LGBT konferenci. Podle něj jsou negativní ohlasy na jeho práci minimální, většina reakcí je pozitivních. I přes to všechno, co David Tišer za svůj život dokázal, z něj čiší nesmírná skromnost. „Nikdy jsem na nic z toho nemusel být sám, vždycky to byla kolektivní práce,“ říká upřímně Tišer.
Čtyřiatřicetiletý David Tišer vystudoval střední sociálně-právní školu v Kolíně, která ho předurčila ke studiu romistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Mezi jeho oblasti zájmu patří vzdělávání, umění a lidskoprávní oblast LGBT. Více než 10 let se věnuje vzdělávání studentů, učitelů a sociálních pracovníků. Nejčastěji na téma sociokulturních specifik Romů a boření předsudků či stereotypů. Ovládá i svůj rodný jazyk romštinu, kterou vyučoval v rámci několikaletého projektu Quality education in Romani for Europe na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Adriana Široká
