Když je venku sucho a vevnitř prší

Slzí mi oči. Krásnická hospoda kousek od Hradce Králové je zahalena do hustého cigaretového dýmu. Normálně tu tolik lidí nebývá, ovšem dnes pivo i kořalka tečou proudem. Oficiálně zde totiž začíná první ročník turnaje v karetní hře prší.

Krásnice – Oficiální začátek karetního turnaje pořadatelé naplánovali na sedmou hodinu večerní. Přijíždíme o dvacet minut později. Že mě to nepřekvapuje. Obecní hospoda už je téměř plná. Všude je cítit nervozita. Kluci usrkávají pivo a těkají očima po televizi, kde právě hráči z Hradce Králové prohrávají v hokejové play-off svůj poslední zápas s postupujícím Zlínem. Od obrazovky je odtrhává až hlasité bubnování. Následuje losování čísel. Mám osmičku a sedám si ke stolu číslo dva. „U každého stolu bude sedět pět hráčů a bude se hrát deset her. Počítejte si body, potom se rozlosuje nové pořadí pro další dvě sady her,“ vysvětluje ve stručnosti pravidla hlavní pořadatel turnaje a majitel hospody Vladislav Havlena.

 Pro vítěze turnaje připravili pořadatelé speciálně vyrobený pohár, o který je pěkná tahanice. Téměř všichni soutěžící mají totiž o svých hráčských schopnostech vysoké mínění. „Hodně si věřím, procházím teď životním obdobím, kdy nemám moc štěstí v lásce, tak doufám, že budu mít štěstí ve hře. Myslím, že jsem dnes favoritem číslo jedna,“ prohlašuje účastník turnaje Martin Friedl. Karbaník Lukáš Foff už je prozíravější. „Musím hlavně prokouknout taktiku ostatních a podle toho hrát,“ vysvětluje. Svou vlastní taktiku však prozradit nechce. Možná je to tím, že sedím vedle něj a hraju proti němu.

Štěstí ve hře, neštěstí v lásce

Nejsebevědomější z hráčů je dle očekávání vítěz Jakub Zajíček. Samochválou rozhodně nešetří. „Vyhrát nebylo nic složitého, měl jsem proti sobě samé lehké soupeře, a tím pádem se mi hrálo dobře. Už od samého začátku jsem se považoval za favorita turnaje a vlastně jsem si tuto roli jen potvrdil,“ popisuje Zajíček s pohárem v ruce. Jeho největší soupeř Josef Teichman, který v konečném pořadí končí druhý, s ním však nesouhlasí. „V poslední hře se projevilo, že zas tak dobře nehraje. Získal jen dvacet bodů, zatímco já jsem uhrál 28, tedy rekord celého turnaje. Kdybych s Jakubem hrál všechna kola, rozhodně bych ho porazil. Poslední kolo hrál opravdu špatně, vyklepal bych ho z rukávu,“ dodává Teichman. Zajíček argumentuje tím, že si pouze hlídal svoji vedoucí pozici. Co se týče samochvály, asi by si mohli podat ruce.A jdeme na to. První rozdání karet: osmička, osmička, spodek, desítka. Kořalka. Super. Tuhle hru suverénně prohrávám. Další kořalka. A stejně tak prohrávám i následující tři. Chvílemi si nejsem jistá, jestli pokládám na stůl víc karet než prázdných panáků. Moje jediná spoluhráčka ženského pohlaví Blanka Dostálová je o svých schopnostech přesvědčena mnohem více. „Dnes to vidím na výhru, chtěla bych si odvézt pohár,“ prozrazuje. První dvě série her se jí to poměrně daří. Poslední kolo však obrací pořadí vzhůru nohama. Ambiciózní Josef Teichman dohání do té doby vedoucího Jakuba Zajíčka rekordním počtem bodů během jednoho karetního kola. „Nakonec jsem s výsledkem velmi spokojený, na to, že jsem byl po druhém kole až na třináctém místě,“ hodnotí výsledné pořadí Teichman.

I Lukáš Foff hodnotí svou hru nadprůměrně, i když na přední příčky nedosahuje. „Jsem spokojený, mám dostatek kořalky po ruce a to je důležité,“ dodává. I ti, kteří se umístili na konci žebříčku, mají pro svůj neúspěch omluvu. „Šel jsem do toho naplno, i když mám nakonec samé nuly. Trochu mě mrzí, že jsem se neumístil lépe. Myslím, že důvodem byla výhra Komety, která mě v druhé půlce turnaje velmi deklasovala a od té doby jsem prohrával,“ statečně pronáší účastník turnaje Dušan Šeps před majitelem hospody a hrdým fanouškem Komety Havlenou.

Největším soupeřem je kořalka

O vítězích je rozhodnuto, ceny však dostanou všichni účastníci, i proto v hospodě vládne veselá a pohodová atmosféra. Kromě poháru pro účastníky majitel soutěže připravil i několik lahví alkoholu, hořické trubičky, doutník nebo poukazy na konzumaci piva. Největší zájem je kupodivu o růžové mýdlo ve tvaru penisu. Jiří Dalecký svou prohru bere s nadhledem. „Největším soupeřem pro mě byla jednoznačně kořalka,“ směje se hlasitě. Zřejmě se s ní utkal víckrát než s ostatními soutěžícími v kartách. Celkově turnaj hodnotí na výbornou. I hlavní pořadatel vše vidí pozitivně. „Bylo to super, přišla dobrá parta lidí a zdá se mi, že to pojali jako dobrou zábavu. Do příště by to možná chtělo méně alkoholu, aby se hráči mohli více soustředit na hru,“ popisuje. I na otázku, zda byla akce výdělečná, má připravenou odpověď. „První ročník musí být prodělečný, aby ty ostatní mohly být výdělečné,“ uzavírá. Naopak Martin Friedl vidí v organizaci lehké nedostatky. „Zdá se mi to trochu nepřipravené, ale chápu, že je těžké to zorganizovat, když pořadatelé ani předem nevěděli, kolik lidí přijede,“ upřesňuje.

Nakonec mi vítěz turnaje prozrazuje i svou taktiku: „Každou hru jsem se snažil co nejrychleji zbavit karet a vyhrát.“ Tak to příště asi zkusím taky, třeba se to povede. Prozatím odjíždím z Krásnic s lehkou hladinkou, plným břichem, flaškou vína a dobrou náladou. Co víc si přát.

Barbora Ostřížková