Katka - Cesta do hlubin feťákovy duše

Do kin dorazil nový dokument Heleny Třeštíkové. Připravte se na strhující drogovou jízdu, která vás ještě dlouho nenechá v klidu spát.

Ačkoliv se venku začíná pomalu oteplovat, při sledování dokumentu Heleny Třeštíkové Katka vás zaručeně bude mrazit v zádech.

Kdyby takový příběh napsal zkušený scénárista, kritici by se mu pravděpodobně vytkli nevěrohodnost celého příběhu. Syrový příběh, který mapuje čtrnáct let drogově závislé ženy, mohou lidé v kinech zhlédnout od 25. února.

Helena Třeštíková musí být buď jasnovidec nebo mít, jak se říká, víc štěstí než rozumu. Celý dokument začíná zpovědí devatenáctileté Katky, která se konečně zbavila závislosti na drogách a úspěšně ukončuje svou léčbu v komunitě. Touží po tom, aby na ni byla máma pyšná, aby si našla přítele a založila rodinu. Tím by v podstatě mohl celý příběh skončit. Po roce by Třeštíková našla Katku vdanou, pracující a spokojenou, jak vzpomíná na drogy jako na mladickou nerozvážnost. Jenže to by nemohl být scenáristou sám život. A tak Třeštíková po roce nachází Katku spokojenou a závislou na heroinu. Dokonce dochází i na romantiku a Katka představuje svého přítele, se kterým se seznámila právě přes heroin. Jednou by se chtěli vzít a mít děti, a to pak přestanou brát i drogy. Zatím však oba svorně tvrdí, že nemají žádnou motivaci skončit.

Těmito úvodními scénami se rozehrává příběh, který zaznamenává rychlý a drastický pád jednoho člověka. Příběh, který je plný zoufalství, bolesti, lží a marných pokusů vzepřít se osudu. Katka bez ostychu vtahuje diváky do života, který by se sami těžko odvážili představit. Provádí je nejhoršími zákoutími hlavního města, seznamuje je s každodenní realitou narkomanů, a hlavně jim dokazuje, že dno, na které se dá spadnout, je opravdu hluboké.

Třeštíková velmi citlivě, přesto realisticky, tak, jak jsou od ní diváci zvyklí už z jiných dokumentů, zachycuje snahu mladé dívky najít vhodného partnera, její touhu po dítěti a snahu dokázat všem, ale hlavně sama sobě, že i v takových podmínkách lze být dobrou matkou.

Přes množství filmů všech žánrů, které návštěvník najde v nabídce kin, se svou dramatičností vyrovná tomuto dokumentu málokterý. Katka je film, při kterém by divák hlavní hrdinkou nejraději pořádně zatřásl, ale přesto ji má svým způsobem rád. U kterého občas neví, zda se má smát nebo brečet. A hlavně je Katka film, na který si ještě častokrát vzpomene, až půjdete kolem hlavního nádraží.

Zuzana Pospíšilová