Pivní festivaly, pivní slavnosti, ochutnávky piv malých pivovarů, cena za nejlepší pivo roku. Pro nic za nic se o Česku neříká, že je státem pivařů. Ví však Češi, jak se o pivo správně starat?
Obrázek Čecha, který si s sebou na dovolenou veze vlastní pivo, aby nemusel pít „tamější břečky“, je už tak trochu stereotyp. Stále se však takoví najdou. O to víc se najde těch, kteří si vyloženě zakládají na českém pivu a nedají na něj dopustit. Cizinci si mnohem lépe vybaví některou z českých značek piva než jméno českého prezidenta. Ne vždy je však hrdost na správném místě. Způsoby skladování a podávání piva v některých barech a hospodách totiž často ubírají na jeho kvalitě.
Právě kvůli nesprávnému zacházení s pivem založil svůj projekt Čisté pivo Jakub Rendl, čtyřiadvacetiletý student Newton College v Brně a pivní gurmán. Díky svému zájmu o dobré pivo se před pár lety rozhodl složit zkoušku, aby se mohl stát ambasadorem plzeňského pivovaru. Poté následovaly nejrůznější exkurze a srazy, kde se učil nejen o výrobě piva, ale hlavně o tom, jak se o pivo správně starat. Zde se seznámil s mistrem světa v čepování piva Lukášem Svobodou, u kterého později absolvoval školu čepování.
„K nápadu založit projekt Čisté pivo jsem se dostal, když jsem hledal práci jako výčepní. Přišel jsem do pár barů, kde byla hospoda sice plná, ale servírka se moc neorientovala a majitel hrál za barem na počítači. Představil jsem se, řekl, co umím, ale poslali mě domů s tím, že nepotřebují někoho, kdo umí čepovat pivo, když je v hospodě plno,“ vysvětlil Rendl, jak ho napadlo založit projekt. Právě nezájem a nevědomost provozních a majitelů hospod jsou podle něj hlavními důvody, proč se pivo k hostům nedostane v takové podobě, v jaké ho uvaří v pivovaru.
Podle statistik uveřejněných na stránkách thedrinksbusiness.com a mnohých dalších, patří Češi každoročně k největším konzumentům piva, co se týče spotřeby litrů na osobu. Kvantita však neznamená to samé co kvalita. „Máme sice nejvyšší spotřebu piva na hlavu na světě, ale prakticky nikdo o tom pivu nic neví. Často je problém to, že majitelé sice nabízí pivo za nižší cenu, což přitáhne spoustu lidí, musí ale tím pádem peníze ušetřit nějak jinak. Třeba právě tím, že hostovi přinesou pivo s odstátou a suchou pěnou jen proto, aby ho nemuseli vylít. Tak by to být nemělo,“ řekl Rendl.
Základem je podle něj už jen používání vhodného čistícího prostředku, čistých a studených sklenic, pravidelné čištění trubek, které by se měly alespoň propláchnout každou noc před zavřením baru, nedostal pivo, co stojí v trubkách od předchozího dne, a také skladování sudů ve správné teplotě. Další chybou je potom všeobecný zvyk rozčepovat více piv najednou a postupně přidávat víc a víc. Na těchto základních pravidlech je postaven jeho projekt. „Když přijdu do restaurace nebo do baru, zeptám se majitele nebo provozního, jestli by mi nemohl ukázat sklad a prostředí za barem. Pokud je vše v pořádku, jsou majitelé většinou velmi vstřícní. Za to pak dostanou nálepku Čisté pivo na dveře lokálu, která říká, že vše je, jak má být.“
Jsou však i majitelé a provozní, kteří si za svůj bar cizího člověka nepustí. Jedním z nich je například provozní jednoho z brněnských barů Jaroslav Šubrt, do jehož baru chodí především studenti. „Hygienu v baru dodržujeme a vše děláme tak, jak se má. Nevidím proto důvod, proč by to měl přijít zkontrolovat pro mě neznámý člověk. Tahkle by si sem mohl přijít kdokoliv z hostů s tím, že chce vidět lokál,“ okomentoval projekt Čisté pivo.
Podle Jakuba Rendla je tomu ale právě naopak: „Když mi nechtějí ukázat podmínky, ve kterých se pivo nachází, znamená to většinou, že mají co skrývat. Žádný z hospodských se přece nebude stydět za to, že je vše v pořádku.“ Stejného názoru je majitel baru U Jeníka Jan Řihák, který patří mezi ty, jež splňují základní body Čistého piva. „Projekt určitě podporuji. Je dobré, že existuje nějaká garance dobrého piva, kterou se nemůže chlubit kde kdo,“ řekl majitel.
I když je projekt zatím v počátcích, už teď se ozývají Rendlovi ostatní nadšenci nebo ambasadoři z různých částí republiky, kteří chtějí kontrolovat svůj region, a postupně tak přispět k tomu, abychom byli právem označováni za pivní národ. „Jakmile budou stránky Čisté pivo v plném provozu a zjistím všechny problémy, co by se mohly vyskytnout, spolupráce bude jen vítána. Rád bych do budoucna nabízel kurzy pro veřejnost a celkově jakousi pivní osvětu, aby samotní hosté věděli, jak to má být,“ shrnul své plány Rendl.
Více informací najdete na stránkách Stisku.
Marie Zemanová
