Je nám smrt zvířete lhostejná?

Rozeznávají vůbec mladí lidé rozdíl mezi vraždou a legrací? Ve slovenských Košicích ukázala partička náctiletých, že zabití zvířete pro ně nic neznamená.

Možná sázka nebo jen škodolibá legrace byly ve středu důvodem pro brutální zabití tučňáka. Parta školáků si tak nejspíš krátila čas při návštěvě košické Zoo. Tak tahle zpráva zaplnila novinové plátky i servery. Pohoršená společnost zůstala v šoku. Je tato degradace morálky znakem úpadku nás všech? Myslím si, že nikdo z mých vrstevníků by něco tak strašného nikdy neudělal.

Je pro nás zvíře opravdu tak podřadné, abychom dopustili jejich beztrestné týrání a vraždění? Tímto činem vyvrcholilo pouze dlouhodobější ubližování tvorům, které pokládáme za naše věrné přátele, nebo se rádi kocháme pohledem na ně v zoologických zahradách a zvířecích rezervacích.

Společnost se vždy na dlouho pozastaví nad brutalitou lidí mezi sebou, ale naše ubližování němým tvorům je raději přehlíženo a často není ani nijak potrestáno. Sama jsem byla svědkem příhody, kdy do redakce novin přišlo oznámení jedné Brňanky, která viděla, jak popelář ukopal holuba. Zpráva vyvolala na většině tváří pouze úsměv. Je to ale správně? Mělo by přece být jedno, zda je to holub nebo tygr sibiřský. Je to pořád tvor, který si zaslouží žít a my bychom neměli tak jednoduše o jejich životě rozhodovat.

Barbora Kozlová