Jaké je největší slovenské studentské město? Brno

Na Masarykově univerzitě studuje pět tisíc studentů ze Slovenska. Jsou tak nejpočetnější skupinou cizinců díky lepším podmínkám pro přijetí. Ty jsou totiž v jejich případě stejné jak pro české studenty.

Brno – Na Masarykovu univerzitu loňský rok dorazilo osum tisíc přihlášek ze Slovenska a tento počet každý rok roste. Mezi nimi byla i přihláška Lenky Kováčové, která se hlásila na MU ze střední školy v Bratislavě.  Důvodů tak velkého zájmu ze Slovenska je několik. „Myslím, že úroveň Masarykovy univerzity je vyšší než úroveň univerzity Komenského, která byla mojí alternativou. A Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity je rozhodně více student friendly než jakákoliv jiná fakulta v Bratislavě,“ vysvětluje jeden z důvodů Kováčová. Kvalita výuky na brněnské univerzitě je prioritou i pro jiné slovenské studenty. „V porovnání se slovenskými univerzitami je ta Masarykova mnohem lepší. Celkově se o slovenském školství nedá říct moc dobrého,“ potvrzuje Danna Lennerová ze Zvolenu, studentka Ekonomicko-správní fakulty.

Podmínky pro přijetí se pro slovenské kolegy neliší. Naopak mají výhodu v tom, že nemusí na Testy studijních předpokladů dojíždět do České republiky, ale mohou je absolvovat v Bratislavě. To uvítala i Alexandra Dlhá, studentka Ekonomicko-správní fakulty: „Za to jsem byla velmi vděčná. Bydlím totiž úplně na východě Slovenska a ta dlouhá cesta zrovna před přijímačkami by nebyla moc příjemná,“ vysvětlila. „Cílem je odstraňovat překážky, které mají organizační nebo spíše technický charakter,“ popsala politiku Masarykovy univerzity vůči Slovensku mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Když je student ze Slovenska přijat, funguje na univerzitě za stejných podmínek jako jeho čeští kolegové. Mnoho domácích studentů se však na tuto rovnoprávnost nedívá zrovna nadšeně. „Nevadí mi, že u nás Slováci studují, ale vadí mi, že je tolik dotujeme například přes ubytovací stipendium,“ komentuje stávající studentka mezinárodních vztahů Markéta Bartoníčková. Student mezinárodních vztahů Marek Hrdina zastává kritičtější postoj: „Nemohu se zbavit dojmu, že slovenské vysoké školství je převážně založeno na českých vysokých školách. Něco je zde špatně. Vlády Česka i Slovenska by se měly zamyslet nad tím, zda by se současná invaze Slováků neměla začít řešit."

Přesto se Slováci nesetkávají s otevřenou nevolí. „Naštěstí jsem se s žádnými podobnými reakcemi osobně nesetkala, ale vím, že se to hodně mezi českými studenty povídá. Myslím si ale, že už si zvykli a vnímají nás jako každého jiného studenta,“ popisuje Lenka Kováčová. Stejně jako většina Slováků si váží možnosti studovat ve svém rodném jazyce. „Jsem moc ráda, že můžeme odevzdávat práce a psát zkoušky ve slovenštině,“ dodává. Danna Lenerová přidává další výhodu: „I když jsme ze Slovenska, máme kolikrát častěji přidělenou kolej než mnoho Čechů.“ To, že hranice padly nejen na univerzitě, ale i mezi studenty, je vidět na velkém množství vzájemných přátelství. „Vůbec nejde říct, že bych se jako Slovenka bavila jen se Slováky. Právě naopak, mám tu mezi přáteli více Čechů,“ říká Kováčová. To potvrzuje i Alexandra Dlhá, která si se svými českými kamarády našla společný byt.

Problém nemají sousedé ani při přestupu ze slovenské univerzity. „Kdo už má titul ze slovenské univerzity, nemusí podávat speciální žádost o uznání, tak jak je to u jiných cizinců, ale stačí předložit notářem ověřenou kopii diplomu,“ vysvětluje Fojtová.

Na českých univerzitách je přes dvacet tisíc zahraničních studentů a dvě třetiny z nich je ze Slovenska. Nejvíce z nich se soustředí v Praze a Brně, kde se nejčastěji hlásí na filozofickou a lékařskou fakultu. Výjimečné podmínky studia Slováků na českých univerzitách a naopak jsou výsledkem bilaterální smlouvy mezi zeměmi.

Autor: Vladimíra Dostálová