Jak naplánovat svatbu během pokeru snadno a rychle

Dlouho jsem se bránila. Okolí mě svádělo, ale já se zuby nehty držela. Až to jednou vážně přišlo. Odhodlání zmizelo a já podlehla.

Myší jsem najela na osudný odkaz na Facebooku, který mě poslal do světa hazardu. Milí čtenáři, nepokládejte, mě za gamblera, ale párkrát jsem už poker hrála. Několikrát jsem dokonce vyhrála. Chybí mi sice typický pokerface, ale alkoholové opojení mých spoluhráčů mi většinou hraje do karet. Jenže když zkoušíte hrát přes internet, kamenná tvář je vám na dvě věci. Vlastně možná jen na jednu – můžete donutit webkameru, aby explodovala. Takže moje první hra byla poněkud nesmělá. Určitě si dokážete představit, že když něco zkoušíte poprvé, nejdete do toho ještě naplno. Mám sázet málo a jen čekat, nebo blufovat a sázet hodně?

A co když všechno hned prohraju? Třeba skončím pod mostem! Pak přišlo něco, co změnilo můj pokerový život. Kamarád mi poslal sto tisíc dolarů. No jo, on je milionář, může si to dovolit, ale v tu chvíli netušil, jaké problémy mi tím způsobí.

Ptáte se, jak mi peníze můžou rozpoutat osobní peklo? Docela snadno. Všichni hráči kolem imaginárního stolu najednou chtěli být mými kamarády. Žádali mě, abych jim poslala pár dolarů, že už nemají peníze na to, aby hráli. Moje odpověď byla pokaždé stejná – bez peněz do kasina nelez, nemám pravdu? Někteří ale byli rafinovanější a snažili se mě oblbnout sladkými řečičkami na chatu, který probíhá během hry. „You are beautiful.“ Nejčastější věta. A když k tomu ještě ti chytráci přidají imaginární růži, je jasno. To si snad myslí, že mě okouzlí fiktivní kytičkou a lichotkami? No, když se tak nad tím zamyslím, možná by to fungovalo. Kdo by neměl rád lichotky, že? Ale představte si, že to posloucháte už po páté.
To vám asi dojde, že tady něco nehraje. Avšak jeden mladý muž mi naznačil, že jeho úmysly jsou čestné, a že kdyby nebydlel trošku z ruky (jeho domovem je Indonésie), vzal by si mě.
Jistě chápete, milí čtenáři, proč jsem pojala jisté podezření, že tento exotický mladík si mě chce vzít jen pro mé imaginární dolary. Nebo že by ho okouzlila pětiminutová konverzace
a maličká fotka u mého profilu? Myslím, že hlavní roli hrály přece jen moje virtuální peníze, nebo zelená karta. Když se nad tím zamyslím, možná jsem ho vážně okouzlila svým šarmem
a vtipnou konverzací. Nic není v pokerovém světě nemožné. A já ho, chudáčka, podezřívala z vypočítavosti! Nicméně v tu chvíli jsem se radši zvedla od stolu a šla hrát jinam.

Znáte to pořekadlo, že začátečník má štěstí? Marně přemýšlím, proč jsem právě já ta výjimka potvrzující pravidlo. Čím si jinak vysvětlit, že skoro nevyhrávám? Mým hráčským uměním
to samozřejmě nebude. Já umím všechno, na co šáhnu. A navíc nikdy nelžu. Vážně!
Ale během hraní pokeru online jsem zjistila jednu zajímavost. Všimli jste si někdy, že když poker hraje nějaký hlavní hrdina ve filmu, vždycky všechny poráží a nakonec usedne
u jednoho stolu s úhlavním nepřítelem? Muži proti sobě hrají osudovou partii o balík peněz
i o čest. Našemu hlavnímu hrdinovi do ruky pokaždé přijde ta jediná správná karta, díky které vyhraje celou hru. Nemusí se na ni ani podívat a ví, že je tam. Tak přesně tohle se mi nikdy nestalo. Kde je chyba, milí čtenáři? Nebo prostě jen nejsem ten pravý hrdina téhle hry.
Ale kdo by byl onen hlavní hrdina, když ne já? V tu chvíli jsem se chtěla pustit do soukromé filosofické debaty o tom, jestli jsem nebo nejsem hlavní hrdina svého života, ale mozek odmítal žhavit závity. Dvakrát škytnul a umřel. Stejně jako nedávno moje auto. A při pohledu na hodiny mi bylo jasné proč. Seděla jsem u pokeru skoro čtyři hodiny. Takže jsem počítač
i mozek radši vypnula a šla spát. Má první zkušenost s online pokerem mi nakonec přinesla několik postřehů a zážitků. A taky obavy, že přátelé se mnou budou kamarádit kvůli mým penězům. Vlastně ne, když se odtrhnu od počítače a vrátím se do normálního světa, budu zase jen chudá studentka. A lidé se se mnou budou bavit proto, jaká jsem a ne proto, kolik fiktivních dolarů mám. A to mě těší!

Martina Učňová