Je ráno. Probouzím se s pocitem, jako bych celou noc strávila někde na bojišti. Včera jsem byla na své první lekci hot jógy. A byla to pěkná dřina. Na vlastní kůži jsem si vyzkoušela i to, že druhý den bolí celé tělo.
Hodina a půl cvičení jógových pozic v místnosti vyhřáté na plus minus čtyřicet stupňů. Zpočátku jsem si myslela, že se budu „jen“ hodně potit. Lektorka studia Yoga Brno Eva Mrázková mě vyvedla z omylu, ale současně mě svým vyprávěním o prospěšných účincích této specifické formy jógy navnadila a já se těšila jako malá.
Pročištění lymfatického systému, detoxikace těla od škodlivých látek, zlepšení funkce krevního oběhu a v neposlední řadě až dvanáct set spálených kilokalorií a naprosto uvolněná mysl. Pozitivní účinky na lidské tělo má právě kombinace tepla a jógových pozic, takzvaných asán. „Při cvičení hot jógy jsme díky dokonalému prohřátí schopni posunout své hranice zase o kousek dál. Jestliže při power józe někdo nedosáhne rukama na zem, ve vyhřáté místnosti se mu to skoro určitě povede,“ říká Mrázková.
Na první lekci doporučují instruktoři přijít minimálně půl hodiny předem a aklimatizovat se ve vyhřátém studiu. Převlečená do tílka a krátkých kalhot jsem se naboso přemístila do čtyřicetistupňového horka. Vybavená litrem vody, zapůjčenou podložkou a dvěma ručníky volím místo na nejvzdálenějším kraji místnosti. Chyba. Po příchodu dvou mladých žen, které ulehají hned ke dveřím, zaslechnu jejich rozhovor. Jedna druhé vykládá, jak se jí minule osvědčilo ležet právě u dveří, kudy zespodu fouká studený vzduch. Co se dá dělat. Zrzka a blondýnka zkrátka už vědí, jak to tu chodí. A já ležím pravděpodobně na nejteplejším místě v místnosti. Dýchám horký vzduch, ale neklesám na mysli. Pořád si říkám, že to celkem jde.
Eva Mrázková vchází s úsměvem a před samotným cvičením zdůrazňuje, že kdybychom se necítily dobře a zamotala se nám hlava, ať si na chvíli odpočineme. „Obzvlášť vy, kdo jste na hot józe poprvé,“ podívá se na mě a dvě další cvičící. Celkem je v sále i s instruktorkou sedm žen různého věku. Od dvaceti do plus minus pětačtyřiceti, padesáti let. „Chodí k nám ale i muži. A ne málo,“ šokuje Mrázková.
Mám vlastně docela radost, že na mé první hodině hot jógy žádný muž nebyl. Hned v úvodu jsem zapomněla dýchat, můj obličej se zbarvil do karmínově rudé barvy a hlava se začala pomalu ale jistě motat. A motat. Proseděla jsem tak třetinu úvodních pozic. Těšila jsem se, až to trápení skončí a chvílemi dokonce přemýšlela, že prostě půjdu domů. Překonala jsem se. „Musíš napsat reportáž, musíš napsat reportáž,“ opakovala jsem si v duchu.
Byť před lekcí hot jógy je třeba tělo dostatečně zásobovat vodou či ovocnými nebo zeleninovými šťávami, při samotném cvičení se pít příliš nedoporučuje. „Jestli se potřebujete napít, postačí vám malý lok. Nepijte více, než potřebujete, nebo se vám udělá špatně od žaludku,“ hlásá instruktorka.
Lekce začíná vestoje a pokračuje vleže, popřípadě vsedě na podložce. Pot ze mě nekape, ale doslova teče. Konečně se moje myšlenky dostaly od psaní reportáže zpět k mému já a tak potřebnému dýchání. Správným dýcháním nosem dojde k okysličení krve a svaly pak takříkajíc netuhnou. Všechno jde tudíž lépe. Chytím se dokonce i za konečky prstů na nohou.
Mezi každou sérií pozic, které cvičíme na zemi, odpočíváme v pozici mrtvoly. Vleže na zádech, s rukama podél těla je potřeba nabrat sílu na další asány. A dýchat. Hlavně nezapomenout dýchat!
Lekce trvající hodinu a půl je zakončena relaxací, vědomým uvolněním všech svalů. „Uvolněte oční víčka i jazyk v ústech. Jediný sval ve vašem těle, který právě pracuje je vaše srdce. Nechejte myšlenky volně plynout a soustřeďte se jen na sebe. Relaxujte,“ zní závěrečné pokyny instruktorky. Po totálním fyzickém vyčerpání se jejími instrukcemi řídíme s radostí. „Nezapomeňte po příchodu domů vypít ještě minimálně litr tekutin,“ radí při odchodu Mrázková.
Jejími radami se řídím. Dokonce ani nemám chuť na plánovaný steak, ale radši si k večeři připravím jen zeleninový salát. Je mi skvěle. Příjemnou únavu cítím ještě v noci. Těším se na další lekci, protože zrzavá slečna přeci říkala, že podruhé je to mnohem, mnohem lepší!
Michaela Rabasová
