Hody: tradice nebo komerce?

Na Moravě hody, v Čechách poutě. V obou případech slavnost, při níž si lidé připomínají svátek osoby, které je zasvěcen místní kostel. Dříve lidová tradice je ale pro současnou generaci spíše symbolem kolotočů.

Hojne zdobený kyjovský kroj váží okolo sedmi kilo.Aneta Macanová

Morava - Hody jsou jednou z mála příležitostí, kdy se ještě dodržují lidové zvyky. Mezi mladými lidmi je o ně stále větší zájem a v některých obcích se je snaží obnovit. Přestože se na mnoha místech tradice liší, základní prvky jsou stejné. „Vždycky je to zábava a jsem rád, že se mohu podílet na udržování tradic,“ konstatuje Vojtěch Blaho, který chodí v Újezdu u Brna v kroji už několik let.

Někdy se objevují nejasnosti s názvoslovím, protože pojem pouť má dvojí význam. Nemusí se totiž jednat o svátek místního patrona, ale o výročí posvěcení kostela. „Poutě v takovémto slova smyslu se objevují jak v Čechách, tak na Moravě a mohou být nazývány posvícení – od posvěcení kostela. Většinou se slaví ale pouze na významných poutních místech nebo při důležitých výročích,“ vysvětluje katolický kněz Bohumil Poláček.

Dříve měly hody velký význam. Do obce se vraceli rodáci, lidé oblékali sváteční kroje, zpívalo se a tančilo. Dodnes hody řídí takzvaný stárek, který přebírá od starosty „právo“ značící zodpovědnost za dění v obci po dobu hodů. Stárek nesmí právo ztratit a měl by ho mít pořád u sebe.

„Nejčastějším lidovým zvykem je průvod v krojích. Do pochodu hraje kapela a chasa v průvodu zpívá a tančí. Stárek jde vyzvednout svou stárku k jejímu domu. Po cestě si chasa ještě nechává požehnat od místního faráře,“ popisuje průběh hodů několikanásobný stárek Jan Šafařík. Průvod je většinou zakončen slavnostním nástupem krojovaných a hudebně tanečním pásmem. Na některých místech se předvádí česká nebo moravská beseda, jinde mladí tančí skočnou, vrtěnou, verbuňk a další tance.

Typickou součástí hodů jsou kroje. „Vyšívání, počet spodniček a celková zdobnost kroje závisí na bohatosti kraje,“ vysvětluje Vladimíra Sedláčková, která kroje šije. Kromě krojovaných obleků nesmí ale chybět ani májka. Vysoký opracovaný kmen s nazdobenou špičkou, který často měří i více než třicet metrů, zvedají stále na mnoha místech bez pomoci techniky, pouze za použití lan a podpěr. Májku potom hlídají po celou dobu hodů. Pokud by ji někdo skácel, znamenalo by to konec slavností.

K hodům neboli poutím patří ještě mnoho dalších zvyků a tradic, které se na různých místech vyvíjely nebo zanikaly. Někde se již žádné lidové zvyky nedodržují a poutě jsou jen událostí, kdy do vesnice přijedou kolotoče, stánky s oblečením nebo jídlem a tradici nahradí komerce.

Aneta Macanová