Na mnoha vysokých školách se budou ukončovat předměty přes počítač na dálku. Běda zkoušejícím, kteří by se s nebohými studenty chtěli potkat osobně. Pro ty už mají nachystanou celu. V pekle.
Od vedení některých fakult je šlechetné, že své do učení zapálené studenty chtějí ochránit, i když už by třeba ústní zkoušení mohlo být ve stejné místnosti mezi čtyřma očima. Jediné, co by totiž stálo mezi studentem a známkou lepší než F, by byl dvoumetrový stůl a studentovy ne dvoumetrové nohy, kterými by sotva laškovně zavadil o nohu zkoušejícího. Jedinci s nedostatečně vyvinutými hlasivkami ale mohou jásat, jelikož budou moci při zkoušení z domova doslova olizovat mikrofon a u toho jen (ne)smyslně šeptat.
Studenti si na zkoušku pečlivě vyžehlí košile jako ke svatému přijímání, usednou k pracovnímu stolu a započne video hovor. Spodní část oděvu zůstane všem docentům, profesorům či doktorům skryta, a košili si tedy mohou zastrčit do dva měsíce nepraných tepláků. Nebo nemusí mít ani ty tepláky. Nemusí mít vlastně vůbec nic. Od pasu dolů mohou být, jak je pánbůh stvořil. Na výkonu se to jistě pozitivně podepíše. Pokud tedy od stolu nevstanou. I to by ale za jistých okolností mohlo přidat plusové body. A proč vůbec sedět za stolem? Potřebujete vařit? Máte žaludeční potíže? Je libo jít do sprchy? Dostatečně nabitý notebook s hlavou oblíbeného kantora rozpláclou přes celou obrazovku může jít se studentem kamkoliv. Učitelé zajisté ocení šmejděníčko šmejdění po bytě. Takže skripta do ručky a rolujeme.
Někteří vyučující závěrečný písemný test nechávají stejný jako každý rok, jen bude online. Tudíž by mohlo stačit naučit se otázky, které padly uplynulé semestry. To někteří přece dobře ví, protože tento předmět opakují. Ale kdo by se chtěl ochudit o osm set stran četby novověké filozofie. Ani kantoři nechtějí studenty o povinnou četbu připravit. Proto někteří přišli s brilantním nápadem, a sice povolit u zkoušek hledání v literatuře. Oni by to studenti stejně dělali načerno, tak proč jim to nedovolit nabílo. Ne že by však studenti chtěli hrát špinavou hru. Jde jim pouze o blaho svých vyučujících a chtějí jim povedenými testy vykouzlit úsměv na tváři. Ten přece, jak je známo, léčí. A z chudáka, co ani nezvládl přečíst skripta do konce, se tak rázem stává léčitel. Co léčitel, spasitel!
Ať však nikoho ani nenapadne mít při ústním zkoušení otevřené zápisky. Protože to je podvod. A podvádět se nemá. Ani fakt, že měl zkoušený zrovna pauzu, na tom nic nemění. Takže hezky na férovku, protože Aischylos říkal, že „čestná smrt je lepší než nečestný život.“ A to raději umřít bez titulu, ale čestně! Za počítačem tedy nebudou tři schopnější spolužáci, kteří by studentovi posunky a znakovou řečí převyprávěli průběh války ve Vietnamu. Není tedy ani třeba nechat si narůst delší vlasy, které by zakryly bezdrátové sluchátko. S poctivostí přece nejdál dojdeš! Třeba až na pracák. Ale ten bakalář ze společenskovědního oboru by absolventům k životu ve slávě a bohatství stejně asi moc nepomohl.
(Autor: Radek Preis)
