Máte rádi přírodu? Baví vás překvapení? Zajímají vás zvláštní místa a nechcete trávit víkend jen doma u televize? Pak vyzkoušejte geocaching a propadněte nekonečné vášni honby za poklady.
Pavel Fasora přes týden pracuje jako inženýr v mezinárodní společnosti. Každý víkend se ale mění v dobrodruha, který vyráží do různých koutů republiky a hledá pomocí GPS malé i velké poklady. Věnuje se totiž netradičnímu sportu s názvem geocaching [geokešink].
Geokešing, který vznikl v Americe, v sobě spojuje sport, hru pro dospělé a turistiku. Po celém světě jsou ukryty objekty nazvané cache [keše], které se snaží hráči najít. „V geocachingu nejde o získávání nějakých hodnotných věcí. Největší odměnou je objevení něčeho nového, ten pocit, když keš najdete, otevřete, můžete se zapsat na seznam těch, kteří ji objevili před vámi,“ popisuje radost z tohoto netypického sportu Fasora.
Pokud chcete začít s geokešingem, musíte se seznámit se základními pravidly hry. Ty najdete na stránkách www.geocaching.cz/news.php. Obdobné stránky jsou dostupné téměř ve všech jazycích. Pokud vás hra zaujme, je potřeba se zaregistrovat na mezinárodních stránkách www.geocaching.com . Tam najdete popis všech keší na světě.
„Většina geokešerů si na začátku najde keš, která je nejblíže jejich domu. Potom vyráží dál a dál, až nakonec využijí každou příležitost najít další,“ popisuje začátky Fasora. Sám našel už sto šedesát devět keší v Česku, Itálii, Slovensku, Švédsku, Rakousku a na Ukrajině.
Keš se ale nedá najít jen tak. Na mezinárodních stránkách hry najdete souřadnice a popis keše, kterou chcete hledat. K nalezení potom použijete turistickou GPS navigaci. Obtížnost keší se liší podle toho, jak je těžké ji najít. Informace o umístění můžou být například zašifrované, některé dokonce i sérií šifer. „Jednu šifru jsem luštil rok,“ popisuje Fasora. Druhým aspektem obtížnosti je nedostupnost v terénu. Některé keše jsou na vrcholku skály nebo hluboko v propasti a můžete se k nim dostat pouze po laně.
Keš může vypadat téměř jakkoliv. Nejmenší mají velikost patrony a největší mohou být například vojenské bunkry. Velikost není nijak omezena, keš musí být alespoň tak velká, aby se do ní vešel papír na zapisování nálezců. Ty větší v sobě kromě papíru mohou ukrývat i další předměty. Pokud se nálezci některý z nich líbí, může si jej odnést. Místo něj ale musí do keše vždy vložit něco jiného o stejné nebo větší hodnotě. V keši můžete nalézt také takzvané travelbugy. Tyto předměty mají za úkol cestovat po světě od keše ke keši. Pokud si některý z hledačů travelbug vezme, musí jej zase umístit do některé jiné skrýše. Podobně se postupuje při nálezu geocoinů. To jsou kovové plakety, které je možné zakoupit ve specializovaných obchodech.
Každý geokešer může také sám založit novou keš. Stačí jen najít vhodné místo jejího umístění. Dovnitř pak vloží takzvaný logbook, na který se zapisují úspěšní hledači. Původní myšlenkou hry bylo umisťovat keše na zajímavá místa, která nejsou příliš známá. Existují i takzvané earthcache, což jsou keše na chráněných místech nebo v přírodních rezervacích, kde není možné keš fyzicky zanechat. Hledač tak musí dojít na určené místo, o kterém si zjistí důležité informace a vyfotí se tam. Fotografii a své poznatky zašle autorovi, který mu nález keše uzná. Kromě earthcache existují i další speciální typy keší, takže vám tato hra snadno nezevšední
Všechny dosažené keše si každý hledač sám zapisuje na mezinárodních stránkách. Autoři kontrolují logbooky, aby si ověřili, zda každý, kdo si dosažení zaregistroval, na místě skutečně byl.
Jestliže nemáte důvěru ve vlastní schopnosti, můžete zkusit hrát i v několikačlenných týmech. Pokud stále nemáte dost informací, abyste se do hry ponořili, můžete další nalézt na stránkách www.wiki.geocaching.cz/wiki/Hlavn%C3%AD_strana .
Geocaching:
Aneta Macanová
