Facebook krade dětství

Když jsem se narodila, počítače byly ještě velkými krabicemi a mobilní telefony se nosily v kufrech. S fotografiemi se šetřilo, protože film byl drahý. Fotky z rodinných dovolených se s nedočkavou radostí vyvolávaly a následně s nostalgií prohlížely v objemných fotoalbech. S kamarádkami, které bydlely daleko, jsme si posílaly dopisy a se spolužáky jsme trávili celé odpoledne venku.

Téměř to samé by mohla říct i moje matka a koneckonců i má babička. Jen o pár let mladší vrstevníci už ale budou jednou mluvit jinak.

Vývoj moderních technologií totiž během několika let pokročil neuvěřitelnou rychlostí. Dnešní děti si na vyvolanou fotku možná nikdy nesáhly, zato si svými telefony všech velikostí a šířek fotí každé jídlo během dne i každý svůj odraz v zrcadle. Po tom, co se zvednou ze školních lavic, posadí se všichni svorně doma ke svým počítačům a baví se spolu ve facebookových konverzacích.
Právě ona rychlost, s jakou se všechno změnilo, je podle mě nebezpečná. Internet je budoucností, a dětem, které se v komunikačních technologiích orientují už v nízkém věku, to určitě jednou přinese výhody. Ale pohyb na internetu přináší velká rizika a aktivity dětí proto vyžadují kontrolu rodičů. Problémem však je fakt, že děti mnohdy ve svých schopnostech rychle předčí své rodiče, a ti je nezvládají hlídat.Michaela Hořínková. Foto: Annamária Ondrejková
Internet je přitom pro děti nebezpečnou džunglí. Nejvíce nástrah číhá na sociálních sítích. Svůj facebookový profil jsem si založila v době, kdy už jsem byla hrdým vlastníkem občanky. Nemůžu říct, že jsem tehdy měla rozum, ale až na pár přihlouplých statusů jsem nezveřejnila nic, co by pro mě bylo nebezpečné. Jednou mi napsal cizí muž z Istanbulu zprávu, ve které mi pochválil profilovou fotku. Zablokovala jsem mu možnost psát mi dál a tím to skončilo. A končí tím také mé negativní zkušenosti z prvních let na Facebooku.
Mezitím se ale fenomén sociálních sítí naplno rozjel a na dnešní děti číhá o poznání více nebezpečných situací. Mladším dětem nedochází, že internet není anonymní a že vše, co napíšou, se dá dohledat. Ve své důvěřivosti navazují kontakt i s cizími lidmi a na svých profilech na sebe prozrazují osobní informace včetně svého bydliště. Věk uživatelů hraje zásadní roli. Facebook povoluje založení profilu od třinácti let, skutečný věk přihlášených se ale nedá žádným způsobem ohlídat. Z výzkumů vyplývá, že polovina českých dětí ve věku devíti až dvanácti let vlastní profil na sociální síti. Téměř třetina z nich má svůj profil veřejný.
Podle mého názoru Facebook dětem přináší i další, na první pohled snad méně nebezpečná, rizika. Děti spolu nekomunikují přímo, ale chatují. Tráví tak mnoho času pasivní sezením u monitorů, a to ve věku, kdy je jejich tělo ve vývinu a vyžaduje aktivní pohyb. Facebook je místem, kde se všichni snaží prezentovat vlastní osobnosti v co nejlepším světle. Vybírají jen fotky, na kterých jim to sluší, chlubí se svými úspěchy, ukazují, co všechno zažili. Děti se mohou začít navzájem srovnávat a cítit se méněcenně. „Kultura“ Facebooku vybízí k tomu, aby si všichni na „něco“ hráli. A to ve věku, kdy děti teprve poznávají svět, může mít fatální následky pro formování jejich osobností. Navíc – internet nezapomíná a vše, co dnes děti na svůj profil nahrají, si jednou může dohledat například i jejich budoucí zaměstnavatel.
Nejsem proti pokroku, nevadí mi, když se malé děti učí ovládat moderní technologie. Ale Facebook a další sociální sítě děti okrádají a nepřináší jim nic dobrého. Je právě úlohou rodičů, ať už jakkoli komunikačních technologií znalých, děti před nebezpečím sociálních sítí chránit. Aby pak jednou i ony mohly s láskou vzpomínat na své dětství, ve kterém nezažily kyberšikanu a netrpěly hromadou komplexů.

Michaela Hořínková

Článek čtěte také na munimedia.cz