Důl Turów musí skončit, rozhodla EU. Polsko se uzavření brání

Hnědouhelný důl v polském Turówě musí skončit, rozhodl minulý týden Soudní dvůr Evropské unie. Učinil tak po podání české stížnosti.

Zda je ale těžba u českých hranic minulostí, není jisté. „Obě země by se měly dohodnout, jsou pro sebe ekonomicky důležité," říká poloviční Polka žijící v Česku a autorka podcastu Pochop Polsko Magdalena Rubinová.

Co rozhodnutí Soudního dvoru Evropské unie znamená?
Polsko by mělo okamžitě, tedy přibližně v rámci jednoho měsíce, zastavit v Turówě těžbu. Elektrárna je ale důležitá pro tamní energetiku. Zároveň je to nejvýznamnější zaměstnavatel v regionu. V současné době rozkaz z rohodnutí není realizovatelný.

Jakto?
Polsko obecně není úplně nakloněné plnění dohod týkajících se změn klimatu. Osmdesát procent jejich energetiky tvoří těžba uhlí. Elektrárna v Turówě tvoří sedm až osm procent veškeré tamní energie. Navíc se nachází v jednom z chudších regionů. Přímo elektrárna zaměstnává na tři a půl tisíce lidí, ale nepřímo je na ní ekonomicky závislých asi osmdesát tisíc dalších. Zastavení těžby by znamenalo ztrátu práce pro desetitisíce z nich. V regionu kromě dolu nic moc jiného není, všechny služby se odvíjí právě od elektrárny.

Hnědouhelný důl Turów

Nachází se v západním cípu Polska, asi 15 kilometrů od Liberce a 80 od německých Drážďan. Česko i Německo se dlouhodobě k dolu a jeho rozšiřování staví odmítavě. Vadí jim vzduchové znečištění, které je jednou z hlavních příčin klimatických změn, ale také ohrožení vodních zdrojů a světelný smog.

Proč Česko dohnalo spor až před unijní soud?
Poláci zpočátku vůbec nechtěli vyjednávat. Zastávali takové „nikdo nám nebude nakazovat, abychom přestali, těžíme dál". Někdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček ale po neúspěšných jednáních s Varšavou dal spor k soudu. Poláci tak zásadní rozhodnutí nečekali.

Jak se spor bude pravděpodobně dál vyvíjet?
Obě strany se podle mě budou moci dohodnout, aby těžba mohla pokračovat v omezeném rozsahu dál. Česko-polské vztahy už jsou ale i tak dost napjaté, třeba v souvislosti s děním kolem potratové politiky. Jejich diplomacie tlačila na české ministerstvo zdravotnictví, aby na svém území zakázalo potrat polským ženám. Země jsou ale pro sebe ekonomicky hodně důležité, přeci jenom spolu sousedí.

Obě strany teď tedy mají zájem na vzájemné dohodě?
Premiér Mateusz Morawiecki řekl, že už jsme se dohodli – Polsko může pokračovat v těžbě a Česko stahuje stížnost. Načež Babiš na své tiskové konferenci prohlásil, že jsme se naopak na ničem nedohodli a stížnost nestahuje. Každá strana má cíl, který je v podstatě nedosažitelný, protože je v něm něco nepřípustného pro tu druhou. Podle mého názoru by se v Turówě mohlo těžit dál, kdyby byla polská strana ochotná vyjednávat i o ekonomicky nepříznivých věcech. Na dohodě mají ale zájem obě země.

Magdalena Rubinová

Je dcerou polského otce a české matky, žije v Praze. O dění v Polsku má v češtině podcast Pochop Polsko, o mezinárodních vztazích vypráví v pořadu Chci poslouchat. 

Anna-Marie Hanzlíková