Do školy s dudlíkem a kočárkem, i tak může vypadat studentský život

Rozhovor se zakladatelkou a „duchovní matkou“ Dětského koutku na fakultě sociálních studií Ivou Šmídovou, která vypráví o jeho vzniku, fungování a budoucnosti.

Brno - Pro studenty, kteří jsou zároveň i rodiči je v budově Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (dále jen FSS) zřízen Dětský koutek. Jeho zakladatelka Iva Šmídová ví, jak je těžké skloubit péči o dítě se studiem. Sama je totiž matkou dvou dětí.

V čí hlavě se zrodila prvotní myšlenka založit na FSS dětský koutek?

Myšlenka zřídit na fakultě dětský koutek se zrodila v mé hlavě, a to už v roce 2001. Byla jsem v té době těhotná a přemýšlela jsem o hlídání pro dítě, protože jsem nechtěla ztratit kontakt s fakultou a se spolužáky. Taky jsem začala intenzivněji přemýšlet o faktu, že ve škole nebylo místo, kde si s dítětem pohrát, kde jej nakrmit a přebalit. To si člověk začne uvědomovat, až když musí podobné problémy řešit.

Nápad zřídit na fakultě místo pro hlídání dětí existoval již od roku 2001. Proč nakonec Dětský koutek vznikl až v roce 2005?

Vedení fakulty bylo mému nápadu od začátku nakloněno, ale fakulta tehdy ještě sídlila na Gorkého ulici ve staré budově, ve které se všichni tísnili a chyběly v ní prostory pro samu výuku, natož pro různé jiné aktivity. Proto bylo nemyslitelné zřizovat tam instituci typu dnešního koutku. Nicméně po přestěhování do nové budovy FSS už se s námi počítalo.

Co se podle vašeho názoru změnilo během uplynulých pěti let fungování koutku k lepšímu?

Především už se jedná o zaběhlou instituci, která našla svoji tvář. Hodně si cením i práce koordinátorky Míši Klusákové, která zastává tuto funkci už tři roky. A v poslední době mě potěšilo přesunutí koutku do větších prostor v suterénu budovy. Před tím jsme museli řešit stížnosti na hluk nebo třeba zablácené koberce od kol kočárků. Nyní nikoho nerušíme.

Co musí udělat student nebo studentka, jestliže má přednášku a potřebuje pohlídat svou ratolest v Dětském koutku?

Ze všeho nejdřív musí zavolat koordinátorce a domluvit se s ní na době hlídání. Na webových stránkách koutku je i registrační systém, v současné době ale příliš nefunguje, lepší je přímo zavolat, a to alespoň jeden den dopředu. Pak stačí dohodnout podrobnosti a podepsat několik dokumentů. Koordinátorka následně zajistí na danou dobu chůvu. Někdy se dokonce i stává, že má rodič pro své dítě vlastní chůvu, třeba nějakého příbuzného, který se o dítě v Koutku postará. To pak stačí jen informovat o tom koordinátorku, zapsat se a půjčit si klíč na vrátnici. Obdobně probíhá i komunikace mezi dobrovolníky a koordinátorkou.

Zmínila jste se o chůvách. Mám tomu rozumět tak, že děti hlídají jen ženy a dívky?

To rozhodně ne. Děti hlídají i muži. Ještě se nestalo, že bychom mezi dobrovolníky neměli alespoň dva nebo tři kluky. Většinou ani nemají problém se identifikovat jako chůvy, protože označení hlídač má diametrálně odlišný význam než slovo chůva.

Kde berete jistotu, že se chůvy o děti dobře postarají?

Funguje to na důvěře. Zatím jsme žádný problém se špatnou péčí neřešili. Každá chůva musí podepsat takzvaný Etický kodex chůvy, každý rodič zase prohlášení, že dítě i po dobu strávenou v dětském koutku zůstává v jeho péči. Rodiče navíc dávají vedení koutku zpětnou vazbu, takže na případnou nedostatečnou péči bychom brzy přišli.

Jací by dobrovolníci v Dětském koutku vlastně měli být?

Myslím si, že do péče a organizace by se měli zapojit lidé, kteří sami děti zrovna nemají a tím pádem mají energii a chuť si s dětmi hrát. Vše je založené na důvěře a solidaritě.

Je určeno nějaké věkové rozmezí pro hlídané děti?

Žádná hranice stanovená není. Většinou jsou to děti do školkového věku. Nejhorší je většinou zajistit hlídání pro ty nejmenší, pro kojence.

Kolik zhruba dětí během dne „projde“ Koutkem?

Vedení fakulty mi občas klade podobnou otázku, aby zjistilo, zda se fungování Koutku vůbec vyplatí. Ale je to individuální, liší se dnem i týdnem. Většinou je to v rozmezí tři až patnáct dětí. Ale i kdyby tam bylo denně jedno dítě, tak má Koutek smysl. Svým způsobem se jedná i o druh reprezentace školy, protože pro mnohé zájemce o kombinované studium na FSS je nakonec rozhodující, že mají hlídání pro své děti.

Jaký je váš plán s Dětským koutkem do budoucna?

V nejbližší budoucnosti to je mikulášská nadílka pro děti. Na těchto akcích je báječné to, že se na nich setkávají děti, rodiče i studenti. Potom je to určitě i jakási legalizace a formalizace dětského koutku. Nyní fungujeme víceméně na dobré slovo, proto je potřeba vyřešit různé právní aspekty a problémy. To ale asi ještě dlouho zůstane viset ve vzduchu. Nejdůležitější ale je mít v Dětském koutku dobré chůvy a koordinátory a hlavně mít zájemce o něj. Bez zájmu by naše činnost neměla smysl.

Marcela Svobodová