Do dnešního dne přiletěli cestovatelé v čase z roku 1985. Jak se žije v budoucnosti?

Kdyby vás dnes po cestě do práce překvapil šedý DeLorean, který za sebou zanechává hořící koleje, ničemu se nedivte. Marty McFly a doktor Emmett Brown totiž mohou být dezorientovaní. Budoucnost si přece jen představovali jinak.

Před 30 lety přivedla autorská dvojice Robert Zemeckis a Bob Gale na filmová plátna Návrat do budoucnosti. Snímek, s nímž sklidili obrovský úspěch, rozšířili o další dva díly a vznikla tak kultovní sci-fi trilogie, která se dodnes těší velké oblibě. Důkazem toho bylo i dlouhodobé očekávání dnešního dne. Právě datum 21. 10. 2015 totiž naťuká vědec dr. Brown (Christopher Loyd) do stroje času, když bere svého přítele Martyho McFlye (Michael J. Fox) do budoucnosti. Budoucnosti plné létajících aut, holografických reklam, inteligentního oblečení, vznášejících se skateboardů a dalších technických vymožeností. Kolik toho tvůrci předpověděli a jak jsme vzdáleni od budoucnosti, do které se Marty s doktorem vracejí?

Prozatím zůstáváme nohama na zemi

Kdyby nás dnes skutečně cestovatelé v čase navštívili ve svém vylepšeném létajícím DeLoreanu, tedy unikátním sportovním autě, které se opravdu začátkem osmdesátých let vyrábělo, asi by způsobili menší rozruch. Ačkoli první prototypy létajících automobilů se už pomalu objevují, den, kdy se stejně jako dr. Brown zahledíme na informační dopravní tabuli a proneseme: „Na obloze je zácpa“, leží ještě daleko před námi.

Vzduchem se však v Návratu do budoucnosti nepohybují jen auta, ale i reklamy či televizní kamery. Alespoň v tom druhém případě se autoři trefili. Malé bezpilotní létající stroje na dálkové ovládání, tedy drony, jsou dnes už vcelku běžným vybavením, které s oblibou využívají právě kameramani. Mimo nich se ale o drony zajímá i armáda nebo třeba roznášková služba. Budoucnost plná poletujících robotů tedy už očividně nepatří do kategorie sci-fi. Stejné je to s létajícími skateboardy, ve filmu známými jako hoverboardy. Vývoj vznášedel, který probíhá už několik let, přinesl své plody a první hoverboard byl v loňském roce testován skateboardovou ikonou Tony Hawkem. Vznášející se deska však funguje na principu magnetického odporu, proto se může pohybovat jen po specifickém povrchu - respektive nad ním. Stejně tak už existuje tzv. flyboard, který zase využívá vodních trysek a umí se vznášet nad hladinou vody.

Podobně jsou na tom i inteligentní brýle, komunikující oblečení, přístroje fungující na otisky prstů či 3D promítání reklam. V podstatě většina vynálezů, které můžeme ve filmu vidět, už svým způsobem existuje, jen ještě nejsou natolik běžnou součástí našich životů.

Pod palbou informací

V Návratu do budoucnosti ovšem najdeme i několik věcí, které jsou v dnešní době naprosto běžné. S plochou televizí, video-hovorem a online platbami pomocí kreditních karet se setkáváme denně. Zdá se, že alespoň část vizí se tvůrcům skutečně splnila. Nejzajímavější je však jejich předpověď toho, co pokrok může přinést. V jedné scéně Martyho syn přijde domů a na televizi si pustí šest kanálů zároveň. Na první pohled se to možná zdá přehnané. Zamysleme se však nad tím, jakým způsobem dnes my, a hlavně děti, které se do prostředí internetu a chytrých telefonů narodily, přijímáme informace. Nestává se nám, že při sledování filmu v televizi projíždíme na laptopu novinky na Facebooku, pouštíme si videa z Youtube a při tom ještě na telefonu odpovídáme na e-maily?

Neustále jsme pod palbou množství informací, které ani nedokážeme pojmout, přesto ale sledujeme stále více informačních kanálů a 24 hodin denně při sobě nosíme telefon či tablet s téměř neomezeným přístupem k internetu. I z těch několika málo minut, v nichž se Marty junior ve filmu ukáže, je vidět, že neoplývá zrovna bystrostí, neumí se pořádně vyjádřit a jeho sociální zdatnost se pohybuje na velice nízké úrovni. Může se zdát, že je to příliš pesimistická vyhlídka do budoucnosti. Ale není to snad opodstatněná obava v době, kdy se ve školách nahrazují klasické učebnice multifunkčními tablety? Je skvělé žít v budoucnosti, zjišťovat jakékoliv informace rychle a z pohodlí domova, řešit platby jednoduše přes internet či skypovat s přáteli kdekoliv na světě. Přesto si člověk občas ze všech těch úžasných vynálezů nejvíc přeje mít doktorův stroj času. Bylo by fajn se s ním na chvíli vrátit do roku 1985, kdy i obyčejné mobilní telefony byly teprve v plenkách.
 

Tomáš Havlík