Dostat se do sportovních kurzů na Masarykově univerzitě je každý semestr těžký boj. Někteří studenti na to chodí oklikou a navštěvují tělocvik načerno. Od tohoto semestru jsou ale kontroly studentů přísnější.
Brno - Do tašky si nabalit sportovní oblečení, ručník a alespoň litr vody. K tomu přihodit vhodnou sportovní obuv. Tak vypadá běžná příprava na hodinu tělocviku studentky práv Kláry Burianové. Po převlečení v šatně už míří do tělocvičny. Studenti se posadí na karimatky a jako na každém začátku hodiny se nahlašují cvičitelce. Něco ale nesedí. V tělocvičně by mělo být maximálně padesát studentek, vypadá to však spíše na sedmdesát. „Je vidět, že tam je někdy více studentů, než je jich přihlášených. Někdy se mačkáme nebo na někoho nezbudou pomůcky, ale jinak mi to nevadí,“ svěřila se Burianová.
Její hodina není výjimkou. Nejvíce načerno sportujících studentů je u kurzů s větší kapacitou, jako je například aerobic nebo power jóga. „Moji studenti, i když jsou z jiné skupiny, mi nevadí. Když cvičíme s nářadím, mají ti, co sem nepatří, smůlu, pokud by na ně nezbylo,“ svěřila se lektorka, která si nepřála být jmenována z důvodu možných postihů. Někteří cvičitelé jsou v tomto ohledu přísnější. „Byla bych sama proti sobě, kdybych přijala třeba pět studentů navíc. Neměla bych to zaplacené a ještě by to pro mě mohlo mít nějaké následky,“ řekla lektorka pilates Věra Mráčková.
U kurzů s větším počtem studentů bývá složité rozpoznat ty, kteří nejsou přihlášeni. „Dvakrát jsem byla na tělocviku bez přihlášení. Byl to aerobic, kam chodí hodně studentek, takže jsem se tam lehce ztratila,“ svěřila se studentka mediální studií, která si přála zůstat v anonymitě, aby neměla problémy.
Naopak téměř nulová možnost je dostat se navíc do kurzů, jako jsou tenis nebo horostěna. „U sportů, kde je menší počet studentů, si učitelé pamatují tváře. Je tak snazší rozpoznat, kdo tam nepatří,“ vysvětlila vedoucí Centra univerzitního sportu na Masarykově univerzitě Věra Večeřová. I přesto je o tyto sporty zájem a studenti zkouší, zda jim lektor povolí jejich hodiny navštěvovat. „Žádostí je hodně, ale zamítám je a doporučuji studentům zapsat si placenou TV, kde volná místa obvykle jsou,“ popsal postup u podobných případů lektor kurzů horostěna a bouldering Jan Došla.
Právě kvůli hodinám placeného tělocviku se od jarního semestru zpřísnila kontrola. „Až do loňského roku se neprováděly výrazné kontroly studentů. Teď ale, když mají studenti možnost placeného tělocviku, jsem vydala lektorům pokyn, aby hodiny více kontrolovali,“ objasnila nynější situaci Večeřová a zároveň popřela, že by za cvičení na černo následovaly nějaké sankce, ať už pro studenty, nebo pro lektory. „Snažíme se tomu dát spíš řád. Je to nefér vůči studentům, kteří se na kurz přihlásili nebo si tělocvik platí, protože každý další student jim ubírá prostor,“ dodala Večeřová.
Studentů, kteří by rádi cvičili, je hodně, sportovních kurzů málo. To by se mělo zlepšit od příštího semestru, kdy se rozšíří nabídka placených sportovních kurzů. Zároveň zůstane stávající nabídka povinných a povinně volitelných kurzů, a to i přes snahu vedení školy povinně volitelné kurzy zcela zrušit.
Klára Burianová nyní navštěvuje druhý povinný kurz tělesné výchovy. Do budoucna plánuje využít možnosti povinně volitelných kurzů. „Na placený tělocvik se asi hlásit nebudu,“ uzavírá Burianová.
Kristina Kolovrátková
