Cizinec: Chladná Angelina svádí opuchlého Deppa

Ani stomiliónový rozpočet, dvě žádané hollywoodské hvězdy, nadaný režisér a atmosféra malebných Benátek nemohou z mizerného scénáře udělat kasovní trhák.

Johnny Depp, který je ve své roli nejistý, místy až toporný, a Angelina Jolie, jejíž dokonalost působí spíš nedokonale, měli být zárukou kvalitní podívané. Cizinec však kvalitu zcela postrádá.

Německý režisér Florian Henckel von Donnersmarck sice natočil řadu úspěšných snímků, mezi které patří i oscarové drama Životy těch druhých, ale s Cizincem zkrátka šlápl vedle, a to i jako scénárista. Nepropracované dialogy postrádající jakoukoliv hloubku nejenže mnohdy nedávají smysl, ale působí i nemístně a děj nikam neposouvají. Přestože se Cizinec žánrově prezentuje jako akční drama a romantická komedie v jednom, o napínavých akčních scénách, ze kterých běhá mráz po zádech a které by byly hodny filmu jednadvacátého století, si může divák nechat leda tak zdát. Totéž platí i o údajné komediální dimenzi snímku.

Nic není náhoda a nejinak tomu je při setkání amerického turisty Franka, kterého hraje Johnny Depp, a tajemné krásky Elise v podání Angeliny Jolie. Ve vlaku jedoucím z Paříže do Benátek si Elise záměrně přisedne k podivínskému Frankovi. On pokuřuje elektronickou cigaretu, ona se ho snaží svádět. Jejich dialog je však pouhým řetězcem bezvýznamných frází, je zbytečně dlouhý a působí uměle. Elise přitom šikovně odvádí Frankovu pozornost od dvojice policistů, kteří ji sledují. Zároveň se je snaží přesvědčit, že Frank je ve skutečnosti její milenec Alexander Pierce, kterého kvůli krádeži několika miliard liber hledá Interpol i Scotland Yard a který podstoupil plastiku obličeje. Policie sice brzy odhalí, že Frank je pouze tuctový turista, ale mafián, jehož Alexander připravil o dvě a půl miliardy liber, přijíždí do Benátek a chce své peníze dostat zpět.

Když Elise ubytuje Franka ve svém luxusním apartmá jednoho z benátských hotelů a dokonce jej políbí, začne divák pochybovat o věrohodnosti celého příběhu. Chemie mezi Angelinou Jolie a Johnny Deppem zkrátka neexistuje. Na plátně se chovají jako dvě loutky vydané napospas nemilosrdnému režisérovi. Vyjádření sebemenších emocí je striktně zakázáno, přestože divák nečeká na nic jiného. Jakmile se loutky vzbouří a projeví reálné city, nekompromisní režisérova ruka škubne nitkami a loutky se vrátí ke své chladnosti, umělosti a sterilnosti. A takový je celý film.

Angelina Jolie má na svém kontě nespočet úspěšných filmů, ve kterých prokázala, že hrát umí. V Cizincovi je však divákovi primárně předkládána její krása, herecké umění jde stranou. A tak se Angelinina přehnaně štíhlá postava promenádující se v luxusních šatech po pařížských a benátských uličkách stává poznávacím znamením filmu. Ladné pohyby, svůdné úsměvy a dokonalé účesy se k její postavě tajemné krásky perfektně hodí. Na druhou stranu Johnny Depp se do své role nemůže plně stylizovat. Jeho tvář vypadá na plátně nezvykle opuchle a divák mu zakřiknutého a nemotorného turistu zkrátka nevěří. Když navíc Depp oblečený do pyžama prchá po střechách benátských domů a rukama přitom mává na všechny strany, začne divák přemýšlet, zda scéna nepatří spíš do Pirátů z Karibiku a zda místo amerického turisty nevidí ducha kapitána Jacka Sparrowa.

Nepovedenost filmu částečně zachraňuje prostředí Benátek. Úchvatné záběry benátských uliček, kanálů, chrámů a luxusních hotelů odvádí divákovu pozornost od přespříliš složité, ale naprosto průhledné zápletky filmu. A možná diváka rozptýlí natolik, že si ani nevšimne celovečerní reklamy na Benátky, kterou v sobě Cizinec schovává. V závěru se sice dozvíme, že Elise je ve skutečnosti agentka Scotland Yardu, která se zlodějského Alexandera snaží dostat za mříže, a že Frank je ve skutečnosti Alexander, který podstoupil plastiku obličeje, nicméně pozorný divák tuto „šokující“ pointu vytuší už na začátku filmu.

Cizinec se tak řadí do kategorie zcela průměrných filmů. Divák ho vezme na vědomí jen díky dvěma hollywoodským hvězdám, Angelině Jolie a Johnnymu Deppovi. Snímek je napěchovaný klišovitými scénami, čiší z něj pozlátko a ve finále vyznívá jako koláž krásných měst, přepychových hotelů a módních šatů. Proč byl film nominován na tři Zlaté glóby, zůstává záhadou.

Autor: Iveta Podešvová

Další články najdete na http://www.munimedia.cz/kurz/stisk/