Brigáda nemusí znamenat jen lepení obálek nebo doplňování pečiva do regálů. Že vydělávat jde i koníčkem, prozradil student a instruktor zimních sportů.
Lyzarsky a snowboardovy instruktor Jan klusacekAnna Fajkusova
Jednadvacetiletý student Fakulty strojního inženýrství Jan Klusáček tráví téměř každý zimní víkend na sjezdovce. Svými koníčky, lyžováním a snowboardingem, si zde vydělává na nezbytné studentské výdaje. „Obyčejné brigády už mě nebaví,“ tvrdí Klusáček. Spojit práci a zábavu podle něj může každý, stačí jen chtít.Jak jste se k instruktorování dostal? Odmalička lyžuji, později jsem k lyžím přibral ještě snowboard. Asi v šestnácti letech jsem získal dojem, že mi lyžování jde a chtěl bych svoje zkušenosti předat dál. Začal jsem si zjišťovat, co je potřeba k získání instruktorské licence. Zjistil jsem, že podmínkou je věk minimálně osmnáct let, prověření lyžařských dovedností a pedagogického nadání. Také potřebujete kladný vztah k dětem a schopnost vysvětlit techniku tak, aby to pochopil dospělý i třeba čtyřletý prcek. Našel jsem kurz, který mi vyhovoval, a odjel jsem do lyžařského centra Karlov. Tam jsem složil první zkoušky a získal oprávnění dělat snowboardového instruktora. V místě bydliště jsem vyhledal lyžařskou školu a domluvil se s její majitelkou na spolupráci. Jelikož ale zájem o snowboarding v poslední době poměrně klesl, rozhodl jsem se dodělat si kvalifikaci na lyže. Od letošní sezóny učím obojí.Je velký rozdíl mezi vyučováním lyžování a snowboardingu? Pro mě ani ne, zato pro moje klienty je to rozdíl značný. Naučit se dobře lyžovat vyžaduje spoustu práce, protože lyžování je daleko náročnější na koordinaci pohybů. Například carvingový oblouk začíná pohybem palců na nohou a končí pohybem hlavy. Je důležité vědět, co má tělo dělat a jak správně zkoordinovat jednotlivé pohyby. Jedině tak se může člověk naučit lyžovat na nejvyšší úrovni. U snowboardingu je naproti tomu metodika jednodušší. Když si snowboardista domýšlí k jízdě vlastní prvky, většinou to nebývá problém. Snowboarding je celkově mnohem uvolněnější sport, než lyžování – nepodléhá tolika pravidlům.Co musí splňovat uchazeč o místo instruktora? Jediný předpoklad je umět dobře lyžovat. Podle mě je ještě nutné mít spoustu trpělivosti. Někdy trvá opravdu dlouho, než si zákazník uvědomí, co po něm vlastně chcete. Navíc na něj nesmíte křičet a musíte ho neustále motivovat a podporovat.
Pracujete také s postiženými dětmi. Je to náročné? Práci s postiženými dětmi zajišťuje moje domovská lyžařská škola. Jezdí k nám děti z brněnského ústavu Kociánka, které jsou tělesně nebo částečně mentálně postižené. S Kociánkou spolupracujeme, abychom si rozšířili obzory i kvalifikaci a zároveň poznali další způsoby výuky. Především ale chceme umožnit těmto lidem získat možnost sportovního vyžití. Práce s těmito dětmi je skvělá. Chovají se úplně jinak, protože ony se opravdu chtějí něco naučit. Dávají pozor a hltají každé vaše slovo, každý váš pohyb. Velmi se snaží a díky své píli a pozornosti jsou velice šikovné. Je pro ně sice několikanásobně těžší zvládnout základní techniku, ale díky své snaze se dokážou učit překvapivě rychle. Nějaký čas ale trvá, než se naučí udržet stabilitu na speciální mono-lyži a také než si zvyknou, že se z ní nijak nedostanou. Jsou k ní připoutané podobně jako na invalidním vozíčku. Pokud ale zvládnou obtížnější začátky, další pokroky na sebe nenechají dlouho čekat. Od května budete učit akrobatické lyžování v Acrobat Parku Aleše Valenty. Jak tato spolupráce vznikla? O možnosti stát se akrobatickým instruktorem jsem se dozvěděl právě při absolvování lyžařského kurzu letos v zimě. Někdo z vedení se o příležitosti pracovat v Acrobat Parku zmínil a mě to velmi zaujalo. Vše jsem si pozjišťoval a nakonec jsem se s Alešem Valentou domluvil, že v květnu nastoupím na pozici trenéra. Zároveň se také budu starat o veškeré vybavení parku. V areálu jsou trampolíny, z nichž se skáče do vody. Cvičí se na nich poměrně obtížné gymnastické cviky, u kterých je snadné se zranit. Je potřeba dodržovat mnohá bezpečnostní pravidla, na což budu mimo jiné dohlížet.Máte zkušenost i s jinými brigádami? Dá se s nimi instruktorování srovnat? Jako každý student, který si potřebuje přivydělat na svoje potřeby, mám zkušenost z různých brigád. Dělal jsem klasické klučičí brigády, například práci na pile, pomocné zednické a tesařské práce nebo pokrývačství. S tím se ale učení lyžování nedá srovnávat. Instruktorování je spíše zábava. Když vás tahle práce nebaví, čistě pro peníze ji dělat nemůžete. Výuka vás musí bavit a něčím naplňovat. Musíte mít dobrý pocit z toho, že jste někoho naučili něco nového. Když nám z lyžařské školky odejde dítě, které je spokojené a usmívá se, a víme, že se naučilo lyžovat, je to pro nás ta největší odměna. Práce je navíc poměrně dobře placená a čas ubíhá mnohem rychleji, než třeba za pokladnou. Mezi instruktorem a žákem musí být uvolněná, kamarádská atmosféra, aby se obě strany cítily dobře. Potom to jde samo.
Anna Fajkusová
