Dětství a dospívání prožila v Česku, původně je ale z Moskvy. Nyní hudebnice Alena Shirmanová, která vystupuje pod uměleckým jménem Aiko, působí především v Londýně.
Aiko si už stihla zahrát i na festivalu Sziget v Maďarsku nebo Waves Vienna v Rakousku. Hranicemi Evropy to pro ni ale nekončí. V dubnu se totiž stala první československou umělkyní, kterou hudební platforma Spotify zahrnula do své kampaně Equal. „Byl to pro mě příjemný šok. Jako kdybych měla narozeniny, jenom lepší,“ směje se.
Jednadvacetiletá zpěvačka, která vyrůstala v Karlových Varech, začínala jako samouk. V patnácti letech si koupila první kytaru, aby své texty mohla i zhudebnit. Poprvé se její tvář dostala do povědomí díky soutěži SuperStar, před dvěma roky si vyzkoušela hitparádu Startér na Radiu Wave, která hledá nové naděje české hudební scény. Na tu Aiko přináší svým alternativním popem a anglickými texty mezinárodní rozměr.
I její pseudonym Aiko má zahraniční kořeny. Sama si ho vybrala po návratu z Japonska. „Byla jsem strašně fascinovaná jejich kulturou. Prohledávala jsem japonská jména a narazila na Aiko,“ vysvětluje a dodává, že jako Aiku ji doma oslovovali, když byla malá.
Rozeznat ji od ostatních umělkyň lze velmi snadno. Blonďaté, po bocích podholené mikádo s modrými odstíny u konečků vlasů se stalo jakýmsi jejím poznávacím znamením. V kombinaci s výraznou rtěnkou a barevnými outfity, které často tvoří dámské kostýmky, je její vzezření nezapomenutelné. Specifický vzhled mají i její klipy, které s sebou nesou příjemný indie nádech.
Po maturitě se vydala studovat hudbu a hudební produkci do Anglie. Nejdřív se usmívá a říká, že školu brala spíš jako výmluvu, proč se do Londýna odstěhovat. Postupně ale vysvětluje, jaké byly její důvody. „Dávalo mi to smysl. Londýn vnímám jako hudební centrum. Navíc obor, který jsem chtěla studovat, v Čechách úplně není.“ Líbí se jí styl výuky, která je převážně praktická. Hodně času také tráví ve studiu. „Většina učitelů normálně působí v hudební sféře, takže si to sami zažili. To se mi líbí,“ svěřuje se.
Umělecká škola má podle ní i svá úskalí. Aiko právě dokončila druhý ročník, před sebou už jí zbývá pouze jeden. Mrzí ji, že hodně času na škole strávila distanční výukou. „Studovat uměleckou školu online je jako špatný vtip. Dokud jsme do ní ale normálně chodili, bylo to super,“ stýská si.
Ačkoliv jí koronavirová pandemie sebrala stejně jako ostatním interpretům možnost živě vystupovat, vidí celou situaci pozitivně. „Občas je těžké donutit se držet si nějakou rutinu. Poslední rok mě ale donutil víc psát a produkovat. Z toho mám opravu radost,“ komentuje. Také si konečně našla tým lidí, kteří jí pomáhají třeba s managementem, a zbývá jí tedy více času na samotnou tvorbu. Ještě do nedávna si totiž vše zařizovala úplně sama.
I když to bylo náročné, vyvinuté úsilí přineslo své ovoce. Společnost Spotify totiž mladou Češku zapojila do kampaně Equal, jejíž součástí je i světelný banner na Times Square v New Yorku. Cílem projektu je podpořit kreativní talentované ženy, které na platformu přispívají jak hudbou, tak třeba i podcasty. Chtějí jim dát větší prostor prezentace, který bývá kvůli algoritmům sociálních sítí často potlačen. Kampaň Spotify spustilo 8. března na Mezinárodní den žen. Zatím se do ní zapojilo 32 států z celého světa.
„Mrzí mě, že jsem banner neviděla naživo. První věc, co jsem udělala, bylo, že jsem se na něj přes živou kameru na internetu podívala,“ směje se Aiko. Hodně lidí, kteří zrovna tou dobou byli v New Yorku, jí ale poslalo fotografie. S gratulacemi se jí ozvali i někteří další hudebníci. „Vnímám to jako svůj doposud největší úspěch. Teď už mi jen zbývá vyprodat O2 Arenu a Madison Square Garden,“ žertuje. Momentálně by se chtěla vydat na nějaké větší turné jako předskokanka umělce, se kterým si sedne.
Texty hudebnice píše v angličtině a říká, že její hudba je pro všechny. Přiznává ale, že se může zdát natolik specifická, že jí porozumí spíše mladí lidé s otevřenými názory. Souvisí s tím mimo jiné i téma feminismu, které se v tvorbě této interpretky hodně odráží. Dokazuje to její poslední singl s názvem Power, který oslavuje ženskou sílu. Velkou inspirací je pro ni norská zpěvačka Aurora, jež se s tématem ženství také často spojuje.
Recept na to, jak ve světě uspět, prý ale nemá. Říká, že člověk musí být připravený na všechno a doufat, že bude mít štěstí. Není to ale podle ní pouhá souhra náhod. „Stojí za tím velký kus práce a spoustu odmítnutí,“ míní. Na léto se Aiko vrátila zpátky do Česka za rodinou. Čeští fanoušci ji tak můžou vidět například 25. května na Budějovickém Majálesu. Autorka: Tereza Pulgretová
