Češi byli dříve v pití piva konzervativní, nyní rádi experimentují

Češi začali v posledních letech pít ve velkém ovocné pivo. Průměrná roční spotřeba piva na člověka však klesá. O hlavních důvodech a proměnách na trhu hovořil manažer prodeje pivovaru Lobkowicz Petr Měcháček.

Brno – Český pivní trh se neustále mění. Posledním velkým hitem výrobců bylo zavedení ovocného piva, kterým si zástupci hlavních koncernů upevnili své dominantní postavení. Podle manažera prodeje pivovaru Lobkowicz Petra Měcháčka Češi oproti minulým rokům více experimentují a rádi si za kvalitní pivo připlatí. „Není výjimkou, že si někdo koupí půl litru za osmdesát korun,“ řekl.

Jaký je vývoj spotřeby piva v České republice?

Sestupný, především u sudového piva. Analytici českého pivního trhu očekávají, že v následujících pěti letech klesne spotřeba o dalších asi dvacet pět litrů na osobu za rok. Češi by se tím dostali na úroveň Německa, kde jeden člověk v průměru vypije sto dvacet litrů piva ročně. Jedním z hlavních důvodů poklesu je příklon zákazníků ke kvalitě na úkor kvantity. Lidé více uvažují, jaké pivo si za své peníze koupí a kolik za něj zaplatí. Dnes není výjimkou, že si někdo koupí půl litru za osmdesát korun.

Proč lidé upřednostňují kvalitu?

Piva od velkých výrobců jsou kvůli velké strojové výrobě chuťově plochá. Pivo chutná stejně, i když ho vyrobí v Plzni nebo v Nošovicích. Naproti tomu menší pivovary se snaží více soustředit na kvalitu. Jejich výroba je sice moderní, zachovávají však také techniky tradiční výroby, například jiný způsob kvašení.

Jak se odlišuje malý pivovar od toho velkého?

Pivovary se dělí podle množství roční výroby. Velké vyprodukují za rok více než dvě stě tisíc hektolitrů, odvádí přitom také nejvyšší daň. Pracovníci středně velkých pivovarů vyrobí za stejné období od padesáti do dvou set tisíc hektolitrů. V malých pivovarech se pak množství produkce pohybuje od dvaceti do padesáti tisíc hektolitrů. Existují i minipivovary či mikropivovary, které za rok obstarají ještě menší množství. Samostatnou kategorii pak tvoří domácí pivovarníci, o kterých lidé moc neví.

Pokud byste měl srovnat podíly na trhu jednotlivých výrobců u sudového a lahvového piva, byly by tyto údaje podobné?

V obou případech dominují velké koncerny jako Heineken, Plzeňský prazdroj či Staropramen. V produkci točeného piva zaujmají tyto tři společnosti okolo tří čtvrtin tuzemského trhu. U lahvového piva je nadvláda těchto firem ještě větší, neboť ovládají okolo pětaosmdesáti procent trhu. V poslední době přitom těží hlavně z prodeje ovocného piva. Dalším důležitým aspektem je balení do plastových lahví, které přineslo největším hráčům na trhu hodně zákazníků.

Jaké jsou rozdíly mezi českým pivním trhem před deseti lety a dnes?

Obrovské. První odlišnost je v chování konzumentů. Dříve se u nás nepilo nic jiného než ležák. Dnes je trend opačný, lidé více experimentují. Když pivovar Krušovice zkoušel na přelomu tisíciletí zavést do České republiky ovocné pivo, pro lidi to bylo něco nepředstavitelného. A dnes ho pijí všichni. Druhý rozdíl můžeme najít u malých a středních pivovarů, které byly dříve kvůli nezodpovědným majitelům na pokraji bankrotu. Poté ale do vedení těchto společností přišli lidé, kteří pivu rozumí. Proto se nyní o malých pivovarech mluví více než dřív.

Dá se předpovědět situace na českém pivním trhu do budoucna?

Pokud bude pokračovat současný trend, že ubývá sudového a naopak přibývá lahvového piva, budou ještě více dominovat velké koncerny. U výroby piva existuje heslo, že čím více piva člověk vyrábí, tím je výroba efektivnější, zatímco čím méně, tím je pro něj práce dražší. Hektolitr piva vyrobený v Plzeňském prazdroji stojí díky moderním úsporným technologiím například dvě stě padesát korun. V malém pivovaru jsou ale náklady na výrobu stejného množství třikrát dražší. Díky těmto úsporám mohou poté největší společnosti investovat do reklamy. Pivní trh v České republice se nicméně pořád vyvíjí. Hlavní otázkou tedy zůstává, kdy se konečně stabilizuje. Do té doby budou předpovědi spíše střelbou od boku.

Autor: Martin Svoboda
Více zajímavých článků od studentů žurnalistiky si můžete přečíst ZDE.