Capoeira je boj, akrobacie i uvolněnost

Hudba, zpěv, boj, tanec a akrobacie. Tak by se dala ve zkratce popsat capoeira, tradiční brazilské bojové umění. Capoeira však není jen sport. Ruku v ruce se s ní pojí i určitý životní styl a filozofie.

Capoeira je také o souhře.Markéta Laryšová

Brno - Brazilské bojové umění capoeira je ve své zemi původu druhým národním sportem hned po fotbale. Vychází ze slumů velkoměst, kde se stává často jedinou alternativou ke kvalitnějšímu životu. V capoeiře se mísí africká i brazilská kultura, hudba, zpěv a pohyb. Její původ a kořeny jsou však nejasné.

V dnešní době je capoiera celosvětově rozšířeným a oblíbeným sportem. Přesto povědomí o ní u nás není příliš silné. První průkopníci tohoto sportu v Česku mu však propadli už dávno. „S capoeirou jsem začal před sedmi lety. V té době byla situace úplně jiná než nyní. Učili jsme se to sami, podle videí a z filmů,“ přiblížil svá první setkání s tímto bojovým uměním Alex Žák, který se v současnosti capoieře věnuje jen rekreačně.

Podobně jako on se ke capoeiře dostal vedoucí brněnského klubu Abadá Capoiera Pavel Sršeň. „Capoieru dělám už desátým rokem. Asi jako většina jsem ji poprvé uviděl ve filmech. Zalíbilo se mi hlavně spojení bojové stránky, uvolněnosti a akrobacie,“ uvedl Sršeň.

Bojovníci capoeiry nesoutěží, ale setkávají se na workshopech, díky kterým cestují hlavně po celé Evropě. Právě zde mají možnost získávat zkušenosti. „Workshopy jsou úžasné. Lidé, kteří se neznají, se k sobě chovají jako přátelé. Mnohokrát u mě přespali cizí tanečníci a podobně i já jsem přespal u cizích lidí v jiných městech,“ popsal atmosféru setkání Alex Žák. Podle něj se s profesionalizací capoeiry zvyšuje i jistá rivalita.

Capoeiristi své umění často prezentují pomocí tzv. roda, kdy stojí v kruhu, hrají na tradiční hudební nástroje, zpívají a podporují tak tanečníky uprostřed. „Roda určitě dobře fungují jako forma reklamy. Ale pro nás je to hlavně radost,“ řekl Žák.

Capoiera však není jen jedna. Každý si ji přizpůsobuje, podle toho, jestli má raději akrobacii, boj nebo uvolněnost. „S capoierou může začít každý. Mladí, staří nebo i nějakým způsobem handicapovaní. Nekladou se zde žádná omezení. Svaly si na zátěž časem zvyknou a člověk se může postupně zlepšovat,“ vysvětluje Sršeň. S jeho názorem však nemusí souhlasit každý. „Tělo musí být zvyklé na pohyb. Dobrá je průprava z jiných bojových sportů. Člověk bez hlubší fyzické přípravy bude na tréninku capoeiry za dvacet minut splavený,“ myslí si Žák.

V brněnském klubu Abadá Capoeira cvičí asi dvacet pět dětí a třicet dospělých. „Náš klub spadá pod celosvětovou organizaci Abadá Capoeira, která působí v padesáti dvou zemích,“ upřesňuje vedoucí klubu Pavel Sršeň. „Většinou už lidé přichází se zájmem, takže ti, kteří by toho brzy zanechali, jsou v menšině,“ doplnil Sršeň. Capoeiru si oblíbily všechny generace. „Když jsem přijel do Brna na vysokou školu, jako první jsem hledal klub, kde se cvičí capoeira,“ řekl student Tomáš Korec, který v současnosti cvičí v Abadá Capoeira Brno.

Capoeira zlepšuje celkovou fyzickou kondici a je výbornou přípravou i pro jiné druhy pohybu. „Poslední dobou tančím latinskoamerické tance, jako salsu nebo bachatu a capoeira je výborná průprava,“ chválí si spojení rozdílných sportů Alex Žák.

Autor: Markéta Laryšová